V Zábřehu jste dříve působil, byl to pro vás pikantní souboj?
Určitě. Strávil jsem v Zábřehu spoustu let a všechny kluky znám a skoro všechny jsem trénoval. Určitě jsem byl trošku více nervózní před zápasem než obvykle a chtěl jsem vyhrát. Celkově jsem se na zápas těšil, bylo to pro mě derby a zvláštní duel.
Probíhalo nějaké předzápasové hecování?
To ne, nikoho jsem nekontaktoval. Pouze před utkáním jsem se pozdravil s vedoucím mužstva.
Bral jste jako plus, že soupeře znáte a můžete své svěřence detailněji připravit?
Věděl jsem zhruba v jaké sestavě nastoupí, a také kdo, co a jak hraje, takže o síle jsem měl povědomí.
Přitom některé vaše poznatky nepomohly.
Do zápasu jsme nevstoupili úplně ideálně. Připravoval jsem hráče na standardní situace a Lepka, na kterého jsme se chystali, nám dal první gól. Ale důležité bylo, že jsme rychle srovnali, potom jsem celou dobu věřil, že zápas otočíme a góly přijdou, což se potvrdilo.
Také vám občas dělal problém svojí rychlostí Michal Sitta.
Byl jsem na něj nachystaný, že nastoupí v záloze nebo na hrotu, trošku mě překvapilo, že hrál levého beka. Ale věděl jsem o jeho kvalitě, hrál dobře a měl tam průniky po lajně. Docela se nám ale dařilo jej pokrývat, takže jsme ho pohlídali.
Vy sám jste si asi představoval, že Medlov bude v plné síle, ale řešili jste problémy, jak velké?
Celý týden jsme pořádně netrénovali, měli jsme spoustu nemocných a zraněných hráčů, takže příprava byla nulová. Z toho důvodu to nebyl lehký zápas. Zároveň jsem však věděl, že i Zábřeh má problémy se sestavou. Já jsem apeloval na hráče, aby tam dali srdíčko a bojovnost a tím smazali tréninkové manko. Jsem rád, že to tam bylo a kluci zápas odmakali i přes zranění a nemoci. Za výhru jim poděkuju nějakou dobrůtkou do kabiny.
Zmiňoval jste problémy soupeře, nehrály posily Antl s Nízkým, jak moc to pomohlo?
Asi trošku ano, protože Antl dal spoustu gólů a Nízký je kvalitní fotbalista, ale myslím, že i kdyby nastoupili, tak bychom vyhráli.
U vás se poprvé v sestavě objevil uničovský Patrik Kasal, jak se vám jevil?
Byl jsem rád, že nastoupil, byli jsme domluveni, že tam půjde na posledních dvacet minut, ale situace s marodkou nás dotlačila k tomu, že musel jít od začátku. Rval se, co mu síly stačily, hrál dobře, ale potom už ho chytaly křeče, takže byl střídaný. Čekal jsem od něj nějaký takový výkon, jaký předvedl.