Definitivní konec fotbalu v Jezernici? Mám toho nad hlavu, říká sekretář

Pokud byste čekali, že v nejnižší krajské soutěži nemůže jít o peníze, jste na omylu. I zde hrají roli i finance. A byl to případ i problémů v Jezernici.

„Někteří hráči chtějí proplatit cesťáky i na trénink, někteří řeknou, že budou hrát jedině, když jim zaplatím za zápas. Ptám se jich, jestli se zbláznili. Já jsem hrával fotbal pro radost,“ diví se Jan Vika.

Také přestupy hráčů navíc něco stojí. „Už když FAČR přišel s tabulkovými cenami hráčů, nesouhlasil jsem s tím. Já na dědině nemám kde brát peníze. Každý rok jsem musel na hráče vynaložit částky v řádech desítek tisíc. Kde je mám brát,“ ptá se sekretář.

Odešel trenér, přispěl i covid

Dalším faktorem, který se podle něj k odhlášení Jezernice ze soutěže přispěl, je období covidu a s ním spojené dvě nedohrané sezony. „Kluci zjistili, že dokážou bez fotbalu být. Zjistili, že tři zabité dny v týdnu měli najednou volné a nechybí jim to. Bylo pár kluků, co chodili pořád a něco pro to dělali. Ale bohužel,“ myslí si Vika.

Trpělivost došla i dlouholetému trenérovi Sokola. Radko Dubravský s koncem podzimu oznámil, že končí. „Sbírali jsme už i chlapy, kteří několik let nehráli, protože se na nás někteří vykašlali. Já jsem jeho odchod předpokládal,“ zmínil Jan Vika.

Jezernice sice nečekanou výhrou nad Radslavicemi po nejlepším výkonu podzimu šla výsledkově nahoru a bodovala pětkrát v řadě, problémy s kádrem ale přetrvávaly a za Sokol dokonce naskočil i trenérův syn Radek, jinak ligový rozhodčí.

„Trenér byl také strašný obětavec. Za pět let vynechal jediný trénink a to jenom, když měl jeho syn promoci. Jinak tam byl pokaždé! Když vám tam dva roky po sobě chodí třeba šest lidí, tak to nejde. Nakonec odešel sám,“ řekl muž, který stál za jezernickým fotbalem deset let.

„Už na to nemám sílu. A nemyslím si, že by v Jezernici byl nějaký můj nástupce. Lidé to bohužel nevidí, že já jsem tam lítal, sháněl a zařizoval. Oni sedí v neděli na fotbale u piva a řvou, jak to děláme blbě,“ mrzí jej.

Jezerničtí hráči se tak rozutekli do Bělotína, Soběchleb nebo Lipníka nad Bečvou, někteří ale nejspíš s fotbalem skončili úplně.

„Chtěl bych, abychom se ještě vrátili, protože fotbal patří ke kultuře v Jezernici. Ale už bych to nechtěl dělat já. Mám toho nad hlavu,“ uzavřel Jan Vika.

Zatím to tak bohužel vypadá, že soutěžní fotbal v Jezernici skončil na delší dobu.

Jezernici táhnou dva rozdílní a přitom stejní střelci. "Je mezi námi rivalita"