Jak půl sezonu hodnotíte?
Tak napůl. Se vší pokorou k tomu, co se poslední dva roky děje, jsem rád, že můžeme hrát. Emoce ze zápasů a sranda v kabině mi chyběly. Chtěl bych se pohybovat v tabulce výš, je pak hned lepší atmosféra, člověk se cítí lépe a na hřišti si může více dovolit. V některých našich zápasech to byl spíše boj než hezký fotbal. Moc bodů jsme totiž nesbírali. Pomohla nám zlepšená defenziva a osm bodů z posledních tří zápasů, které nás dostaly do středu tabulky, kam patříme.
Jaký byl cíl Litovle?
Žádné nemáme, aby nebyl na hráče tlak a mohli hrát v klidu. Postupové ambice nejsou – nechci střílet do vlastních řad, ale když jsme byli ve středu tabulky, zpohodlněli jsme, jako by to stačilo. Před sezonou pár lidí odešlo, další se zranili a panovaly obavy. Většina má v hlavě strašáka v podobě sestupu do I. A třídy zhruba šest let zpět. Naštěstí se vrátili odchovanci a postoupilo se zpět do kraje, kde je určitě lepší kvalita, hlavní rozdíl je ale v trávnících a areálech. Je radost hrát v Zábřehu, Jeseníku či Medlově.
Vy jste na podzim nechyběl na hřišti ani minutu.
Vděčím rodině za svoji zodpovědnost a přístup. Když něco dělám, tak pořádně, což platí i pro fotbal. Nejdůležitější věc na světě to není, ale nedokázal bych se poflakovat, kdybych věděl, že kluky nemá kdo vystřídat. Každý rok sice nějaký zápas vynechám kvůli dovolené nebo osobním důvodům, ale na starší generaci jsem obdivoval zápal, nadšení do hry a zodpovědnost za tým a partu. U mladších to teď postrádám.
Také hraje roli určitě zdraví.
Snažím se jíst zdravě a dobře regenerovat. Mám i štěstí, v kariéře jsem měl pouze natažené vazy v koleni, které potřebovaly čtrnáct dní pauzu. Každý rok patřím k nejvytíženějším hráčům. Možná to je úspornějším stylem hry, ale vzhledem k mé výšce a ne úplně atletickému běhu to je skoro zázrak. Jeden bývalý spoluhráč říkal – výsledek není tak důležitý, důležité je dojít v pondělí po zápase v klidu do práce.
Ze stopera jste dal šest gólů.
Od té doby, co se v kraji kopou po remíze penalty, jsem byl v rozstřelech úspěšný a nedal asi jen jednu. Dodalo mi to sebevědomí a začal jsem je zahrávat i v zápase. Vděčím za to dvěma věcem. Díky svému věku, zkušenostem a roli v týmu cítím větší zodpovědnost za výkony a výsledky, což na mě vytváří pozitivní tlak a motivuje mě to pořád na sobě makat. Také jsem si díky covidu uvědomil, že fotbal nebudu hrát věčně a nastavil si to v hlavě tak, že se ním chci bavit. Už nedělám z proher tolik jako dřív, kdy jsem nad nimi hodně přemýšlel. Naopak si umím víc užít vítězství a úspěch.
Jste nejlepším střelcem týmu, co na to říkáte?
Není běžné, že to je stoper, ale naši útočníci toho moc neodehráli. Honza Baránek je po operaci, Peťa Dragon také bojoval se zraněním a odehrál jen polovinu duelů, stejně tak Radek Bednář z pracovních důvodů. Kdyby kdokoliv z nich odehrál stejně zápasů, dal by více gólů než já. Hlavně Dragi je na kraj pořád nadstandardní a během jara mě může předstihnout. V útoku hráli kluci, kteří tam předtím nikdy nehráli a chyběl nám servis pro ně v podobě centrů ze stran.
Padaly vaše góly pouze z pokutových kopů?
Polovina byla z penalty, ale ta jde také nedat. Všechny jsem navíc kopal v důležitých momentech zápasů a to, jestli dám, nebo ne, ovlivní psychiku obou týmů. Druhá půlka byla po standardkách. Díky své výšce se dokážu dostat do zakončení. Navíc Pavel Kvapil, Martin Miklánek, Peťa Heinz je umí kopat a jsme díky nim nebezpeční.
Také jste se sedmi žlutými druhý nejtrestanější hráč soutěže.
To je tento rok náhoda, ale umím si to pohlídat a červenou jsem dostal jen jednou někdy v devatenácti. Jako stoper musíte občas zasáhnout důrazněji. Jednak kvůli respektu, ale hlavně abyste zamezil šancím. Pár karet bylo i za kecy, i když jsem v běžném životě spíše introvert, tak na hřišti rád rozebírám situace a mám rád takové ty fotbalové small talky s protihráči i rozhodčími.
Co říkáte na to, že lídrem soutěže je opět Šternberk?
Přesto, že v našem vzájemném zápase tolik dominantní nebyl a body jsme s ním uhrát mohli, tak musím objektivně uznat, že je v soutěži nejlepší. Potvrzuje to třetím rokem v řadě, což není náhoda. Ve Šternberku jsem krátce působil a zůstali mi tam kamarádi, kterým postup přeju. Zaslouží si ho za výkony, ale také za dva zmařené (ne)postupy vinou covidu a za partu, kterou dlouhodobě mají. Bude mě to i mrzet. Mají hezký areál i trávu a hrávám tam rád.
Překvapil vás letos někdo?
Ani ne, hraji kraj už dlouho a tuším, co od koho čekat. Postavení týmů v tabulce odpovídá jejich kvalitám. Soutěž je extrémně vyrovnaná a platí více než jinde, že každý může porazit každého. Záleží, jak to komu zrovna sedne. Každý si vzpomene na jeden, dva zápasy, ve kterých zbytečně ztratil. Ve vyrovnané tabulce to znamená posun i o několik míst. Roli hraje i úspěšnost v penaltách.
Jaký máte plán v pauze?
Asi stejný jako loni. Scházeli jsme se jednou týdně na fotbálek. Dokud je počasí, tak venku, potom i v hale. Přidávají se i kluci, kteří hrají jinde, a jsou tam někdy více vyhecované souboje než v mistrácích. Já hraji hokej a trávím čas na horách. S přítelkyní se vždy smějeme, že v době, kdy končí fotbalová sezona, začíná ta divadelní. Tím ji chci vracet mé fotbalové víkendy, takže vyměním na dva měsíce kopačky za polobotky a dres za oblek.
