„Na zápas jsme byli dobře připraveni, věnovali jsme se tomu celý týden a hlavně jsme nic nepodcenili. Vyhovovalo nám i hřiště, které bylo v perfektním stavu," liboval si po důležité výhře 29letý střelec dvou branek.
To by si neměl dovolit nikdo
Té první se mu pak podařilo docílit už ve druhé minutě, když otevřel skóre a hned zkraje tak nalomil snahu soupeře o defenzivní hru. „Určitě nás to nakoplo. Uklidnili jsme se a začali hrát náš fotbal," usmál se. Druhý zářez pak přidal v nastavení prvního poločasu, když se trefil z nepřímého kopu nařízeného z hranice malého vápna.
„Zahrával jsem standardku a gólman na rozhodčího zařval ‚Ruka!'. A nejspíš potom i něco sprostého. A ten pak prostě rozhodl po svém. Myslím si, že to bylo nakonec spravedlivé, protože tohle by si na hřišti nikdo dovolovat neměl," okomentoval ne úplně často vídaný jev.
Přestřelit, ale ne moc!
A jak si vlastně počínal při samotném kopu, který mohl z pozice diváka vypadat jako to nejjednodušší, co ve fotbale může přijít, avšak už jen málokomu dojde, že před ním byla v bráně naskládaná téměř celá bernartická jedenáctka?
„Snažil jsem se to kopnout co nejvýš, abych přestřelil hráče, ale zase ne moc, abych nepřestřelil i břevno," smál se. „Důležité také bylo, že soupeř nestihl zachytit naši rozehrávku, která byla opravdu rychlá a skutečně se nám povedla. Podobný gól jsem dal už před nějakou dobou," uvedl.
Dobře jsme hráli hlavně my
Zápas těchto dvou soupeřů tak měl úplně odlišný průběh, než ten první, odehraný na konci podzimu, ve kterém Bernartice dokázaly srovnat na 1:1 a konečné olešnické vítězství potvrdil až v 79. minutě brankou na 3:1 Adam Vlk.
„Nemyslím si, že by byl nějaký velký rozdíl mezi Bernarticemi na podzim a teď. Spíš to bylo v tom, že jsme hráli dobře my. Máme dvě posily, bratry Čikly. Ti nám hodně pomohli a určitě v budoucnu ještě pomohou," říká sebevědomě.
Nechci nic zakřiknout
Po tomto vítězství má olešnický celek v čele soutěže už šestibodový náskok na druhou Paseku a sedmibodový na třetí Pivín. A jelikož dosud ještě ani jednou neprohrál, může se zdát, že je jeho cesta do krajského přeboru pečlivě umetená a připravená jen k lehkému přeběhnutí. Petr Heinz o tom ale nechce ještě ani slyšet.
„To se teprve uvidí, nerad bych něco zakřiknul. Jedeme zápas od zápasu a v každém z nich se prostě budeme snažit vyhrát a dojít k postupu postupnými kroky. Pokud nic nepodceníme a podáme na hřišti poctivý výkon, porazíme každého," uzavřel.