„Kluci prostě kopou suprově standardky a já mám na ty góly nejspíš čich. Bývám totiž v pravý čas na správném místě. Většinou si mě navíc soupeřovi obránci ani moc nevšímají, protože nejsem úplně nejvyšší a tak zrovna moc nevyčnívám. Pak z toho davu najednou nějak vypluju, spadne mi to na hlavu a pak už je to jednoduché," vysvětluje 32letý stoper, který si ve své kariéře prošel Zábřehem, Šumperkem či Mohelnicí a kopnul si tak jak v divizi, tak i v MSFL.

Ten může být nyní opravdu spokojen. Nejen s tím, že nastřílel již zmíněných devět branek a stal se s nimi zatím druhým nejlepším střelcem týmu, ale hlavně s olešnickou hrou a výsledky. Ta totiž z dosavadních 23 zápasů vyhrála hned dvacetkrát a ve zbytku případů odešla alespoň s bodem. Celé čtyři kola před koncem tak její hráči získali jistotu postupu do krajského přeboru, který pak oslavili před vlastními fanoušky po další výhře nad druhou Pasekou.

Oslavy olešnického postupu do krajského přeboru | Video: Deník/David Kubatík

„To se nedá ani popsat. Je to pohádka. Všechno, do čeho kopneme, se nám prostě daří. Navíc máme super partu, což také dělá své. Přiznám se, že sezonu bez prohry jsem ještě nezažil. A to jsem navíc už přemýšlel o tom, zda není čas s fotbalem skončit. Tady jsem ale dostal nový impuls. Snad ještě to koleno bude dobré," popisuje Olejník, který si dle svých slov ani na začátku ročníku nepřipouštěl tlak, který byl na olešnický celek kladen.

„Tlak je asi vždycky. Důležité bylo, že se nám povedly i zápasy s těžšími soupeři. A vlastně, s nimi je to i trochu jednodušší, jelikož s námi chtějí hrát skutečně fotbal. Bohužel mnohem často jsme spíš museli dobývat tvrz. Nejlepší zápasy pak byly asi s Lošticemi. A nejen proto, že je to vyhrocené derby. Mají i hodně mladý soubojový tým s velkým potenciálem. Těžké to pak bylo i s Protivanovem a Pivínem," dodává.

Od Bernartic jsem čekal víc

Odolat dokázali Olešničtí i nejlepšímu útoku celé soutěže, kterým disponují v tabulce aktuálně druhé Bernartice. Svěřenci trenéra Ondreje Žigy dokázali během 23 zápasů nasázet do sítí svých soupeřů hned 89 přesných zásahů, v soubojích s Olešnicemi však byli úspěšní jen dvakrát, v každém zápase jednou. Výsledky pak z pohledu Bouzováků zněly 3:1 a 6:1.

„Popravdě jsem od Bernartic čekal víc. Mají sice suprový útok, ale na druhou stranu nemají vůbec obranu. Vždyť dostali druhý nejvyšší počet branek ze všech. A v souboji s nimi bylo klíčové, že jsme ten jejich útok prostě eliminovali," říká Olejník, který přitom zmínil i druhou stránku bernartické hry, kterou tvoří 64 inkasovaných branek.

Saša přinesl pohodu

Tým od Bouzova v této již končící sezoně vedli také dva trenéři. Zatímco na podzim to byl Otto Jáně, v zimní pauze jej nahradil zkušený Bělorus Alexandr Bokij, který si v minulosti zahrál nejen za Sigmu, ale i za celky jako Dinamo, Lokomotiv a Spartak Moskva. Mezi lety 2004 a 2007 pak dělal skauta pro Zenit Petrohrad a moskevský Spartak a v Zenitu se stal i šéftrenérem mládežnické akademie. Potom se přesunul na post hlavního kouče do Hranic.

„Ottu Jáněho jsem měl teď poprvé. A pod ním to bylo hodně herní. Nacvičovali jsme různé situace a zejména standardky. Saša Bokij mě naopak už v minulosti vedl. A mohu říct, že přinesl do kabiny takovou potřebnou pohodu. Tím svým profesorským stylem dokáže hráče vždy uklidnit. Je to dáno i tím, v jakých velkých klubech v minulosti působil. Hodně pak pod ním provádíme nácviky presinku, díky čemuž jsme naběhaní a oproti soupeřům vydržíme celý zápas," popisuje.

Bude to svátek a zkouška

Ač by se pak mohlo zdát, že už si olešničtí mohou zbytek sezony užít v poklidu a bez většího tlaku, čeká je v ní ještě jedna výzva. Už dnes totiž nastoupí na olomouckém Andrově stadionu ve finále krajského poháru proti aktuálně čtvrtému celku krajského přeboru a taktéž v poslední době parádně rozjetým Čechovicím.

„Doufám že se do středy dáme dokupy a vyhrajeme. Věřím, že i já budu už schopen nastoupit, protože zahrát si na takovém stadionu je prostě svátek. Navíc Čechovice jsou, stejně jako my, v laufu. Bude to pro nás i taková zkouška, jak obstojíme proti mužstvu z kraje," těší se.

Kraj? Teď už ideál

Olejník, který, ač už si zahrál i vyšší soutěže, přiznává, že se už do nejvyšší krajské soutěže opravdu hodně těší. „Tady do Olešnice jsem šel s tím, že se bude bojovat o postup. A do kraje se těším moc. Mám to navíc skoro všechno okolo baráku. Bude tam také hodně derby zápasů, ať už s Mohelnicí, Zábřehem a tak dále," říká.

„Výš už ale nechci. Chci se věnovat rodině a divize je náročná. Jsou tam čtyřikrát týdně tréninky a o víkendu jsou zápasy kolikrát na celý den. Kraj je tudíž pro mě ideální na dohrání kariéry. A možná pak ještě zakotvím v Dubicku, odkud pocházím. A to jen čistě proto, abych se pořád trochu hýbal," dodal ještě na úplný závěr Milan Olejník.