Předminulé kolo na půdě Bohuňovic naskočil Pavel Pospíšil poprvé po dlouhé pauze do mistrovského zápasu, následně hrál také na hřišti Litovle. Tehdy se ještě neprosadil. O týden později dostal od trenéra důvěru na poslední čtvrt hodinu a pěkně zaplněný areál medlovského rodáka přivítal potleskem.
„Něco jsem slyšel, ale chtěl jsem se soustředit sám na sebe, abych pomohl týmu a podal co nejlepší výkon,“ říkal na pěkné gesto přátel na tribuně.
A soustředění se vyplatilo. V 88. minutě se k němu totiž dostal míč a Pospíšil jej z voleje poslal na bránu a se štěstím, díky přispění teče obránce, také do sítě, Zařídil tak svému Medlovu výhru nad Mohelnicí 3:2 a udržení si osmibodového náskoku na čele tabulky.
„Když jsem nabíhal na odražený míč, tak jsem myslel hlavně na to, abych to nepřestřelil. Moc dobře jsem to ale netrefil, nebyla to žádná rána, naštěstí to tam zapadlo,“ popisoval.
Jeho poslední gól se datuje do 22. května 2022, kdy pomohl k demolici Brodku u Přerova (příští soupeř Medlova) 6:1. A jaktože tak dlouho? Kvůli zdravotním problémům.
Poslední zápas totiž Pospíšil odehrál 18. června stejného roku. „Vzpomenu si na to moc dobře, bylo to proti Jeseníku a byl to poslední zápas sezony, když jsem se zranil,“ nemusel dlouho lovit v paměti.
Léčba se následně protahovala. „Na prvním vyšetření se zdálo, že půjde jen o poranění menisku, ale po dalších vyšetřeních a nestabilitě kolene se ukázalo, že mám přetržený i přední zkřížený vaz. Podstoupil jsem dvě operace, proto byla pauza i s rehabilitacemi delší, než jsem čekal. Přes rok jsem nebyl na hřišti,“ vypočítával Medlovák, který prošel mládeží Uničova.
Postupně začal trénovat na podzim, v zimě s týmem absolvoval také soustředění. „Je to záběr dostat se zase do toho tempa. Dává mi to ještě docela zabrat. Snad se to bude jen zlepšovat. Naštěstí jsem moc nepřibral,“ pousmál se dobrovolný hasič a člen spolku Turisté Medlov.
play_fill
„Aktivit mám dost. Jsem rád v kolektivu s ostatními, takže si nedokážu představit, že bych se něčemu nevěnoval. Když jsem zrovna nemohl hrát, tak jsem vyrazil někde na túru, nebo na kolo, abych se udržoval v kondici a mohl přidávat postupně na zátěži,“ sdělil.
Během rekonvalescence však došlo i na černé myšlenky. „Přemýšlel jsem, jestli budu chtít ještě aktivně hrát. Fotbal mi ale chyběl a jak jsem začal zase s kluky trénovat, tak jsem věřil, že budu v pořádku a budu si zase moct doma v Medlově, kde máme dobrou partu, zahrát,“ popisoval.
A tak se kruh uzavřel právě derby zápasem s Mohelnicí a vítěznou brankou z kopačky Pavla Pospíšila. „Jsem rád, že se zase můžu věnovat naplno fotbalu. Těšil jsem se na to. Je to super pocit být zase ve hře. Ale ještě si musím zvyknout na rychlejší zápasové tempo. Nečekal jsem, že mi to tam hned spadne, ale jsem za to rád,“ uzavřel třicetiletý Pavel Pospíšil.
