„V tu chvíli to byl pocit štěstí. Byl jsem opravdu dojatý, protože něco podobného jsem absolutně nečekal. Zároveň byly pocity ale i trochu smíšené, protože mě kluci stále ještě přemlouvali, ať ještě alespoň jednu sezonu s nimi vydržím. Mým důvodem je ale už únava materiálu. Mám 35 let a asi se o sebe nestarám tak, jak bych úplně měl," říká s lehkým pousmáním.

Zároveň ale hned odmítl, že by snad chtěl dát Černovíru navždy sbohem. „Mám to tam rád a znám tam v podstatě každý drn. Když tedy bude potřeba, nějakým způsobem klukům rád pomohu. Zatím těžko říct, jak. Jelikož jsem kuchař, mohl bych jim pomoci třeba s nějakým gastrem. Ale klidně třeba i s výchovou mládeže," přemýšlí a přidává své nejlepší momenty své již skončené kariéry: „Bylo toho více. Třeba když jsme dvakrát postupovali. Nejdříve z I. B třídy do I. A třídy a potom i do krajského přeboru. To bylo opravdu geniální."

Ani Slatinice proti nám tak nehrály

A jak viděl zápas, ve kterém jeho tým prohrál poměrně jasným výsledkem 1:4 a po jehož skončení se domácí Kožušany vedené legendou českého fotbalu Davidem Rozehnalem mohly radovat z titulu?

„Věděli jsme, že soupeř hraje o první místo, a tak jsme mu to chtěli co nejvíce znepříjemnit. Byli jsme navíc v laufu a to jsme chtěli potvrdit. Bohužel ale byly Kožušany jasně lepší. Musím k tomu ale říct, že nám chybělo dost hráčů ze základní sestavy," popisoval.

„Kožušanům ale samozřejmě gratuluji k prvnímu místu. Pouze potvrdily, že jsou jedním z nejlepších týmů. Ani Slatinice proti nám nepředvedly takový výkon," dodal.

V zimě si to sedlo

Jeho tým byl po zimní části na předposlední pozici. A to jen díky tomu, že poslední Smržice neměly na svém kontě ani jeden bod. Potom ale přišla v jeho podání velice příjemná změna a z jedenácti zápasů uhrál velice solidních 23 bodů za šest výher a pět remíz. První jarní prohra tak přišla opravdu až v posledním kole.

„Přes zimu si to u nás prostě sedlo. Zabudovali jsme úspěšně dorostence a všichni jsme poctivě trénovali. A všechno se nám to v dobrém vrátilo. Dostali jsme se na vlnu a kolikrát jsme byli schopni zvládnout i utkání, které se pro nás nevyvíjelo dobře. A pro příští sezonu jsem vyhlásil, že by se kluci měli pohybovat na špici," konstatuje.

A co by z této nakonec poměrně úspěšné sezony vypíchl? „Super momentů tam bylo více. Jedním takovým byl zápas s Hodolanami, který sice z hráčského pohledu nebyl nic moc, z hlediska atmosféry se ale jednalo o krásný fotbalový zážitek. Pak si vzpomínám třeba na zápas v Doloplazech, kde jsme během tří minut vyrovnali z 0:2 na konečných 2:2," usmívá se.

A jak sám Petr Vyroubal poznamenává, beze změn černovírský kádr pro příští sezonu rozhodně nebude. „Jeden klučina od nás chytil laso z Nových Sadů, já jsem skončil a třeba Jakub Zachar čeká potomka, tak uvidíme, jak na tom bude. Plánujeme ale tým mohutně doplnit mladými kluky z dorostu," uzavřel Petr Vyroubal.

Kožušanské oslavy po ovládnutí I. B třídy | Video: Deník/David Kubatík