Z úvodních sedmi duelů si Bohuňovice připsaly hned pět výher a skolily také druhý tým podzimu Ústí. „Absolvovali jsme kompletní dobrou letní přípravu se všemi hráči a podle toho to tak vypadalo, díky čemuž jsme měli dobrý začátek,“ chválil Jaromír Lukášek.

Jenže potom přišla porážka v Brodku u Přerova a debakl 1:5 na domácím hřišti s Medlovem. „Ale proti Medlovu jsme určitě nebyli horším týmem, ale soupeř byl stoprocentně produktivní, do čeho kopl, to se mu podařilo, a díky tomu samozřejmě vyhrál zaslouženě. Ale naše hra nebyla špatná,“ vracel se k utkání Lukášek.

A hned týden na to ovládl jeho celek derby ve Šternberku na penalty. „Hráli jsme u lídra a kluci se kousli a chtěli se předvést,“ pokračoval.

Fotbalisté Rapotína doma uspěli proti Dolanům
Podívejte se: Statistiky krajského přeboru: Na koho chodí lidé, kdo je zlý muž?

Potom ještě Bohuňovice zvládly souboj se Zábřehem, ale potom přišel onen zlom a prohrály zbylé čtyři zápasy v řadě.

„Kluci už z různých důvodů nemohli trénovat – ať už to bylo zdraví nebo práce. A když něco ošidíte, tak se vám to vrátí. Forma a výkony už nebyly takové,“ věděl Lukášek.

A také do jejich výsledků promluvil covid. „Poslední dva zápasy jsme kvůli němu museli hrát bez pěti hráčů základní sestavy a už to nebylo ono. Výkony jsme tahali z paty a nedařila se nám hra,“ dodal.

Trenér Šternberku Ivo Lošťák.
Každý se na nás nachystá jak na Spartu, ale cíl jsme splnili, hodnotí Lošťák

Proto nezvládl jeho tým ani souboje v Rapotíně (1:4) a s Mohelnicí (4:2). „V tabulce mi chybí šest bodů, abychom byli na nějakém sedmém místě a lépe se nám dýchalo. Kdybychom byli v Rapotíně kompletní, tak bychom duel zvládli, ale hráli jsme se čtyřmi hráči z béčka, a to už se úplně utáhnout nedalo. Stejně tak Mohelnice byla hratelná, ale tam jsme už neměli morálku. Vypadalo to, že už to chceme jen odehrát,“ přiblížil.

Přesto si ani z jedenáctého místa v Bohuňovicích nic nedělají. „Netlačí na nás, abychom nevyvíjeli na kluky tlak, spíše se snažíme vychovat mladé hráče,“ objasnil Lukášek.

Bohuňovičtí se z covidu dostávají doteď. „Léčím se já i tři další hráči. Tohle období je na to, abychom se dali do konce ledna dohromady,“ prozradil Lukášek.

Výsledkově to tedy z pohledu Bohuňovic nebylo úplně nejlepší, ale z jednoho prvenství se přeci jen tento tým těší. Na podzim jeho domácí zápasy navštívilo nejvíce lidí. Za sedm duelů přišlo 2338 lidí, což je 334 průměrně na zápas.

„Je to tím, že všichni hráči jsou místní. Hrají fotbal pro Bohuňovice a mají ho rádi. Návštěvy u nás jsou v okolí velký nadprůměr a myslím, že kdyby se nám lépe dařilo, tak jich přijde ještě víc. Když se hraje nějaké derby, tak si nemají už ani kam sednout. Na domácí zápasy se těší,“ říká Lukášek.