Mládežnickou kariéru odehrál Klabačka v Uničově a okamžitě po dorostu zamířil se svým dlouholetým kamarádem a spoluhráčem Davidem Zmundem právě do Medlova. „Byla to pro nás jasná volba, protože z Medlova pocházíme,“ začal povídání pro Deník Radek Klabačka.

V tu dobu se v Medlově hrála I. A třída. „Jako devatenáctiletý kluk jsem si této soutěže vážil, protože měla úplně jinou kvalitu, než má teď. Hrály ji obrovské osobnosti, například tým Bouzova byl nadupaný hvězdami, které prošly ligou,“ prozradil.

„Postupně se však úroveň snižovala,“ dodal. I to byl jeden z důvodů, proč chtěl z Medlova pláchnout. Lanařily jej celky z vyšších soutěží například Oskava (tehdy krajský přebor, pozn. red.). „Ale bylo mi to zatrhnuto s tím, že si to vykopeme sami,“ řekl s úsměvem.

A stalo se. V ročníku 2012/13 Medlov s přehledem opanoval I. A třídu a od té doby působí nepřetržitě v krajském přeboru. „Tehdy za trenéra Schmidta přišli opravdu nadstandardní hráči a při postupu jsme dominovali,“ vzpomínal Klabačka.

V Medlově si zahrál také po boku mnoha tamních fotbalových osobností. „Nastupoval jsem například s Petrem Podešvou, Dušanem Skopalem, Robertem Králem nebo Zdeňkem Jílkem. Některé z nich jsem znal od žákovských let a byly to pro mě legendy,“ uznal Klabačka.

V kraji pak na jednu sezonu do Medlova přišel i exligový matador Patrik Siegl. „Je to obrovská osobnost a každý k němu vzhlížel. Na hřišti rozdával radost a měl spoustu zkušeností. Byla škoda, že z Medlova odešel tak brzy,“ řekl Klabačka na jeho adresu.

Nejraději však vzpomíná na partu z posledních tří let. „Na tu asi jenom tak nezapomenu, měli jsme spoustu zážitků a závěrečné probíhaly ve velkém stylu. Navíc nás trénoval také Květoslav Pospíšil, se kterým byla velká sranda. Za těch 11 let se z toho vyklubala srdcová záležitost,“ popisoval.

Konec éry

A proč tedy odcházel? Důvodů bylo více – hlavně tedy vzácný čas s rodinou, časově náročná práce řidiče kamionu a menší herní vytížení. „Stíhal bych maximálně jeden trénink týdně, což je málo. Chtěl jsem si někde už jen tak v klidu zahrát, navíc se mi narodil syn Patrik a chci trávit čas s ním i s přítelkyní Veronikou,“ potvrdil.

Zvolil tedy okresní přebor a ambiciózní mančaft Červenky. „Mám tam známé, jako jsou bratři Večeřovi. Oslovili mě už před rokem, ale vyšlo to až teď,“ poodhalil.

S devíti brankami je nejlepším střelcem týmu a povedlo se mu letos vstřelit už dvakrát hattrick. „Nepřišel jsem ale soutěžit o góly. Chci týmu pomoci,“ hodnotil.

I přes své angažmá na Července ale na Medlov stále nedá dopustit a snaží se jezdit jako fanoušek na zápasy. „Držím klukům pěsti a chodím se dívat. V tu chvíli je to vždy taková nostalgie, protože se všemi vycházím fantasticky a občas mě s nimi nechají i zatrénovat, což je pro mě čest. Celkově je pro mě Medlov domov, protože tam mám své skvělé rodiče a v klubu je super kolektiv od vedení až po Marušku Tomanovou, která vybírá vstupné. Jedním slovem – rodina,“ uzavřel Klabačka.