„Motivace se zase tak těžko nehledala. Možná to zní sobecky, ale pokud to má člověk v sobě urovnáno tak, že je pro něj nejdůležitější ten sport samotný, motivace přijde vždycky. Pro mě to tedy opravdu nic složitého nebylo. Bral jsem to hlavně jako soutěžní zápas, který jsem dlouho nehrál a těšil jsem se na něj," popisoval tento zkušený matador na pozápasové tiskové konferenci s dovětkem, že ač jeho celek, který do utkání vedl z pozice kapitána, během oněch 90 minut hrozil o poznání více, jednalo se nakonec o zaslouženou remízu.

A jak vlastně na tuto informaci, že se nebude účastnit prvoligových zápasů, ale bude muset vzít zavděk pouze těmi ve druhé nejvyšší soutěži, vlastně reagoval? „Dozvěděl jsem se to až od kouče Janotky a musel jsem to v tu chvíli akceptovat a nějakým způsobem se s tím sám v sobě popasovat. Musím ale říct, že jsem to upřímně vůbec nečekal," přiznal.

„Nějaké otázky jsem si začal klást po generálce v Polsku, kde jsem nastoupil pouze na dvacet minut. Jak už jsem ale zmiňoval na sociálních sítích, tak něco končí a třeba něco nového a dobrého začíná," dodal hned nato.

A kam by nyní mohly vést jeho budoucí kroky, pokud by se s tímto osudem nechtěl jen tak smířit a pokusil se vrátit zpět mezi českou elitu? Tady má totiž tento zkušený obránce a rodák z Ústí nad Labem, který si na Hané kroutí už svou sedmou sezonu, poměrně jasno. A to tak, že vlastně neví a ani vědět nemůže.

„Ve fotbale je těžké něco plánovat. Stačí totiž jeden den a celý dosavadní fotbalový život se vám otočí doslova vzhůru nohama. Samozřejmě je tady ale možnost, že v Sigmě zůstanu a budu se nějakým způsobem snažit to v tom béčku korigovat. A nebo se mi otevřou vrata někde jinde, ať už v české lize nebo v cizině," přemýšlí Vít Beneš.