Jak se rodil váš přesun ze Zbrojovky do Prostějova?
Bylo to hektické. V Brně mi řekli, že si můžu hledat angažmá. Vlastně to asi bylo avizováno i v médiích, že si můžu hledat angažmá, ale pak se to nějak táhlo. Měl jsem nějaké nabídky, ale do Zbrojovky nikdo nepřicházel a někteří hráči vypadávali, takže jsem naskakoval do Tipsport ligy a normálně jsem se fungoval. Myslím, že jsem zahrál slušně. Pak přišel last minute Prostějov a než se trápit v Brně, kde jsem věděl, že mi pšenka nepokvete, tak jsem mu šel pomoci s vidinou, že budu hrát.
Přitom na konci podzimu jste za Zbrojovku hrával.
Těžko se mi to hodnotí, nerad jsem z tama odcházel, protože v Brně byla skvělá kabina. Ale mění se tam struktura a mně končí v létě smlouva. Klub se chce vydat jinou cestou a to je fotbal. Zažil jsem to poprvé, vždycky jsem měl dlouhodobé smlouvy a hrával.
Jaké to je jít z týmu, který má postupové ambice, do týmu, který hraje o holé přežití?
Ve fotbale jsem už něco zažil. Díval jsem se teď hlavně do ciziny, řešil jsem Slovensko, Polsko, ale už mám rodinu, nějaké zázemí a přemítal jsem si možnosti. Když to bylo takhle na poslední chvíli, tak jsem nevěděl, jestli bych tam vůbec hrával. Někdo také chtěl smlouvu jen do května, což nebylo ideální. Prostějov má za mě velkou hráčskou i trenérskou kvalitu. Cítím také vizi vzhledem k novému stadionu. Mám to také kousek z domu a nevidím důvod někam utíkat. Chci udělat vše pro to, aby se druhá liga zachránila.
Jaké to bylo z hlediska souhry přijít takhle těsně před startem?
Pomohlo mi, že znám trenéra i spoustu kluků. Hodně z nich prošlo Olomoucí a parta mě vzala velmi dobře. Trenér s námi dobře pracuje, měli jsme videa i tréninky zaměřené na to, jak se máme správně chovat. Navíc jsem stoper, kde toho moc nevymyslíte, není to nějaký kreativní střední záložník nebo útočník. Já spíše držím pozici, takže to nebyl problém.
Fotogalerie: FNL: 1. SK Prostějov - Sigma Olomouc B (9.3.2024)
První zápas jste hrál proti béčku Sigmy, berete to ještě jako speciální duel?
Asi kdybych hrál proti áčku, tak to beru víc. V béčku se s některými znám, ale spíše jsem se bavil se staršími, jako jsou Beny, Breiťák a tak dále. Když jsem hrál za Brno proti áčku, tak to bylo vyhecovanější. Sice v rámci kamarádství, ale na hřišti jsme si nic neodpustili.
Vyhráli jste 2:0, jak zápas hodnotíte?
Dobře jsme do toho vstoupili. Věděli jsme, v jaké jsme situaci a chtěli jsme to za každou cenu zlomit a body doma nerozdávat. Hlavní bylo zpevnit defenzivu, věřil jsem, že nějaký gól dáme. Dokázali jsme si pomáhat dlouhými míči a sbírali ty odražené. Pracovali jsme velmi dobře a do druhého poločasu jsme šli s tím, že to dvoubrankové vedení nesmíme pustit. Nevybavuji si, že bychom je pustili do nějakého zakončení. Pořád je ale před námi dlouhá cesta za záchranou a zápasů je hodně. Jsem rád, že jsme se mohli psychicky zvednout a věřím, že nám to pomůže do dalších bojů.
V prvním poločase to vypadalo, že utkání nedohrajete, co se tam stalo?
Už dvakrát se mi stalo něco s kotníkem, ale nic vážnějšího, vždycky distorze. Měl jsem ho tedy už zatejpovaný, protože v týdnu jsem blokoval střelu a pochroumal jsem si ho. Teď jsem vykopával míč a soupeř mě tam došlápl. V ten moment jsem cítil diskomfort, ale za každou cenu jsem chtěl dohrát. Takže maséři a doktoři se na to dívali, tejpovali mi to a já jsem si vzal prášek a utkání dohrál.
Takže o poločase tam bylo hodně práce?
Jo, noha v kýblu, ledování. Zvládl jsem to.
Jak se s tím hrálo?
Jak mi to tejpl, tak už mi to trochu natíkalo a cítil jsem to. Pak jsem to rozběhal a i když jsem hrál se sebezapřením, tak jsem to chtěl za každou cenu dohrát a udělat pro to maximum.
Vy jste tady na hostování, máte nějakou opci v Prostějově?
Není tam nic. Všechno se asi bude odvíjet od toho, jestli se udržíme, což věřím, že ano. Chci se dostat do tempa, zůstat zdravý a odehrát toho co nejvíce. V létě budu řešit možnosti, sedneme si a uvidíme.