„V den střetnutí to ale opadlo, přiznám se, že jsem chtěl Uničov fakt strašně porazit a klukům jsem slíbil, že když postoupíme, koupím do kabiny bečku,“ pokračoval Jeřábek. Jenže to se mu nepovedlo. Jiskra Rýmařov doma padla 2:4 a s pohárem se rozloučila.

Jeřábka mohl těšit alespoň dílčí úspěch, když v 88. minutě prostřelil svého kamaráda Tomáše Uvízla a stanovil konečné skóre. „Byl to krásný pocit, jsem za gól rád, ale kdyby to bylo na 2:2 nebo alespoň 2:3, bylo by to lepší,“ věděl.

Do úniku při gólu jej kolmicí vyslal další Uničovák Václav Konečný, jenž Rýmařov v létě posílil. „Je fajn, že mám s kým jezdit. S Vencou se známe asi od čtyř let. Zatím ale na hřišti moc sehraní nejsme. Tentokrát branka padla po krásné akci, kterou chceme hrát, ale dosud se nám nedařila,“ přiblížil Jeřábek.

Devětadvacetiletý forvard, který v mládeži prošel Sigmou, ale hlavně strávil pět let v Opavě, nastupoval v MSFL za Uničov od roku 2012. A i ve třetí lize platil za snajpra, kdy zvládl například v sezoně 2017/18 nasázet jedenáct branek, jenže jej často trápila zranění.

„Nevím, čím to bylo, ale jakmile jsem odešel, tak jsem neměl zranění,“ nechápe Jeřábek. A jde to vidět, po štacích v Rakousku se rozstřílel v Rýmařově. Poslední nedohraný půl rok končil s bilancí devíti zápasů a dvanácti branek a covid jej dost možná stál přesun do vyšší soutěže.

„Doufal jsem, že by něco mohlo přijít, ale pak byla dost dlouhá pauza, takže to asi hrálo roli,“ popisoval. Ozvaly se mu pouze celky z Rakouska, Švýcarska a jeden nejmenovaný klub z divize.

Kromě absence zranění mu ještě prospěla změna postu, kdy se z krajního záložníka posunul do útoku. „Uprostřed se cítím lépe,“ potvrdil. Navíc má rád, když na něj spoluhráči i trenér spoléhají.

„Hraje se mi v této pozici lépe, prostě to tak mám. Věděl jsem, že v minulé sezoně byly góly hlavně na mě a kluci to na mě i hráli. Nejvíce se mi dařilo do doby, než přišel další gólový hráč Tomáš Šupák, pak už jsem dával jen třeba jeden gól za zápas. Uvidíme, jak to bude teď, když je tady více střelců jako třeba Navrátil,“ řekl upřímně.

Zopakuje kanonádu?

Také do dalšího ročníku divize si dává Jeřábek velké cíle. Chtěl by v první polovině, která čítá třináct zápasů, dát alespoň dvanáct branek. „Je to moje meta a věřím, že to zvládnu,“ dodal sebevědomě.

Sám si je ale vědom, že to nebude tak jednoduché, protože už v přípravě si jej protihráči daleko více všímají. „Pociťuji to každý zápas. Mám na sobě neustále dva hráče, kteří mě dokopou. Jde vidět, že si na mě dávají větší pozor a myslím, že to v mistrovských zápasech poznám ještě více,“ popsal.

Ani jeho forma se na začátku sezony nezdá ideální. „Nějaké góly jsem v přátelácích dal, ale třeba z penalty. Celkově teď moc neproměňuji vyložené šance. Pořád nad tím přemýšlím a je to možná ještě horší. Minulý rok to bylo jiné. Ať už to bylo na tréninku nebo v zápase, tak do čeho jsem kopl, to byl gól. Teď je nedávám ani na tréninku,“ uznal.

Celek Rýmařova by pak chtěl bojovat o postup. „Když jsem se osobně ptal trenéra, tak by se tomu nebránil, bylo řečeno, že cíle jsou ty nejvyšší. Ale bude to těžké, je tam třeba Karviná B, která chce postoupit a už minulý ročník to bylo vidět a znát, když tým doplní pěti lidmi z áčka,“ uzavřel Jeřábek.