Mladičký tým ambiciózního kouče Davida Rojky nasbíral v následujících devíti kolech 25 bodů a zápas od zápasu předváděl takové herní zlepšení, že na konci podzimu neměl konkurenci. Na hřišti, ani v tabulce. „Když jsme nehráli, trénovali jsme i v sobotu,“ prozradil mimo jiné Rojka. Jaký je jeho recept na úspěch?

Jste divizním půlmistrem. Něco takového jste ale před sezonou asi nečekali, že?

Určitě ne. Vstupovali jsme do sezony oslabeni o klíčové hráče. Kádr jsme budovali od začátku s mladými kluky. Ti ale vlastně tři čtvrtě roku nehráli! Bylo to poznat, herní praxe chyběla. Po nějakém čtvrtém kole a poháru se to však zlomilo. Vyhráli jsme ve Vsetíně 5:0 a celá sezona se otočila. Kluci začali věřit, naběháno a natrénováno máme. Pak jsme z devíti zápasů osmkrát vyhráli. A ta vítězství byla jednoznačná. Panuje spokojenost a doufám, že to bude pokračovat dál.

Raritkou je, že tým se nakopl během období, kdy ho krátce vedl místo vás šéftrenér mládeže David Chuda. Byl to taky nějaký impuls?

Odjel jsem na dovolenou a měl jsem chybět jen na jeden zápas. Jenže jsme hráli odložený duel v Hranicích a postoupili jsme i v poháru. Takže z toho byla tři utkání. David zvítězil v Hranicích, pak jsme doma klopýtli se Slavičínem, ale následoval pohár proti Líšni. Kluci si tam ukázali, že i proti druhé lize mohou alespoň fyzicky držet krok (prohra 0:2, pozn. red.). Pak jsem se vrátil a začali jsme vyhrávat. Dík ale určitě patří i Davidovi, který mančaft stmelil. On, asistent Koral i Petr Bogdaň z devatenáctky odvedli dobrou práci. Na telefonu jsem strávil možná víc než v Chorvatsku na pláži (směje se).

Tým šel pod vaším vedením neskutečně nahoru. Jaký je váš tajný recept?

Tréninky mám hodně herní, ale před hrou i hodně běháme. Krátké i dlouhé úseky. Kluci pochopili mou filozofii, jak si to představuji, a chytili se toho. Jak chce člověk hrát, tak musí také trénovat. Toho se držím. Takže tréninky nejsou až tak dlouhé, jsou krátké, intenzivní, založené na sprintech, běhání, ale podložené herní stránkou. Trénujeme třikrát nebo čtyřikrát týdně. Když hrajeme v neděli, tak trénujeme i v sobotu, což podle mě moc týmů nedělá. Všichni táhneme za jeden provaz, funguje to. Kluci jsou mladí, tak mě zatím poslouchají (směje se).

Nutno ale podotknout, že se vám vyhýbaly problémy s marodkou, je to tak?

Jedno nebo dvě zranění během půl sezony, to je fajn. Přičítám to tomu, že cvičíme pondělky jógu, chodíme na bazén, hodně plaveme. Kluci si na to ze začátku zvykali, ale už jsem tady dva roky a teď sklízíme ovoce.

Mladí hráči postupně ze sestavy vytlačili i zkušené borce jako jsou Zimčík, Omelka či Blažkovský. Je to tím, že šli tolik výkonnostně nahoru?

Je to tak. Je to u nás zvláštní, že mladí kluci hráli a starší seděli na střídačce. Asi to není ideální stav, ale starší hráči to nějak vzali. Viděli, že to funguje. Pořád jsme vyhrávali, ta sestava se pak těžko mění. Sázel jsem de facto na dvanáct, třináct hráčů, vycházelo to. Bylo to i o štěstí, neměli jsme ta zranění. Ale šli jsme tomu naproti.

Jedna z opor, Jan Masný, se přeci jen v závěru sezony zranila. Je to velká komplikace?

Honza Masný se zranil ve Strání na konci zápasu, tam jsem byl rozhořčený. Prohrávali jsme, ještě se mi zranil Honza. Aspoň jsme dokázali vyrovnat, tak jsem se uklidnil (úsměv). Měl natažený sval, prognóza byla horší, ale už se dává dohromady. Během prosince by měl být v pořádku. Pořád to je krajní hráč, který se ještě jakž takž dá nahradit. Ale ta středová osa – v bráně Kvapil, stoper Javora, v záloze Mirvald a v útoku Koryčan, ta nám držela. Honza Masný je každopádně tahový a šel strašně moc nahoru. Dokázal to proti Kozlovicím, což byl jeho nejlepší výkon v sezoně.

Vyzdvihnout ještě musíme Tadeáše Koryčana. Co říkáte na jeho šestnáct gólů v podzimní části?

Klobouk dolů. Pouštěl jsem si ještě góly, co dával. Je v tom vidět obrovská lehkost. Fotbal v jeho podání vypadá strašně jednoduše. Doufám, že v zimě ho ještě udržíme. V létě už asi bude situace jiná. Je to nadstandardní hráč, pro nás klíčový, hodně nám pomohl. Za tu dobu, co jsem tady, se hodně zvedl.

Tadeáš Koryčan
Snajpr z divize zaujal Slovácko! Splněný sen, říká Koryčan

S jakými ambicemi tedy půjdete do jarní části sezony?

Samozřejmě, že bychom to rádi vyhráli. Zvítězit chceme v každém zápase. V mých očích jsou pořád favority Hranice a Kozlovice. Rozpočty a hráče mají pořád trošku jinde než my. Největší šanci asi mají Hranice. Chceme to ale oběma týmům co nejvíce znepříjemnit. A kdyby se to náhodou povedlo, otevřeně říkám, že postupu bychom se nebránili.


Načítám tabulku …