S fotbalem začal v sedmi letech v Náměšti na Hané. „Jednou mě tam vzal spolužák. Zprvu jsem sice hrál v útoku, ale jelikož bylo málo kluků, kteří by chtěli chytat, tak jsem si do té brány stoupl a už ztama nevylezl. Pak si mě dokonce vytáhla Sigma Olomouc, kde jsem Zprvu jsem sice hrál v útoku, ale jelikož bylo málo kluků, kteří by chtěli chytat, tak jsem si do té brány stoupl a už ztama nevylezl. Pak si mě dokonce vytáhla Sigma Olomouc, kde jsem byl až do osmnácti let," vypráví sedmadvacetiletý gólman, který má v rozjeté divizní sezoně na svém kontě zatím druhý nejnižší počet inkasovaných branek.
„V sedmnácti letech jsem měl střídavé starty v Náměšti, kde jsem hrával střed zálohy a občas vstřelil i nějaký ten gól. Potom jsem si ale uvědomil, že přednost má jednoznačně brána," dodal.
Představujeme seriál Deníku „V rukavicích“
Ve stínu kanonýrů a hvězd v poli jsou často opomíjeným klíčovým jazýčkem na misce vah mezi úspěchem a neúspěchem. Co by se stalo, kdyby Emiliano Martinez ve finále MS v Kataru nepředvedl fantastický zákrok v závěru prodloužení? Také brankáři bývají hrdiny okamžiku a Deník na ně v novém seriálu „V rukavicích“ nezapomíná. Každý týden se můžete těšit na exkluzivní příběhy a rozhovory s gólmany z vašeho regionu.
Ona skvělá statistika inkasovaných branek souvisí zejména s tím, že Šternberku jako týmu se daří náramně. Ze třinácti zápasů zvítězil hned sedmkrát a k tomu přidal i čtyři remízy.
Kromě druhé nejlepší obrany navíc disponuje i nejlepším útokem soutěže a po dlouhodobém vedení zaujímá z pozice nováčka vynikající třetí místo, byť už s trochu vyšším odstupem od vedoucího dua Kozlovice - Slavičín.
„Sezonu zatím hodnotím velmi pozitivně. Dost nás ale všechny mrzí domácí prohra s Kozlovicemi v poslední minutě. Všichni víme, že jsme to na tu remízu dotáhnout mohli. A potom se nám bohužel nevydařil ani poslední zápas na Vsetíně, kde jsme vyloženě ztratili dva body," říká.
„Hrajeme tak dobře proto, že jsme s klukama už delší dobu pohromadě. Tři roky po sobě jsme vedli krajský přebor a jen kvůli covidu se nedostali nahoru dříve. Do divize jsme ale zapadli skvěle a naší největší předností je týmovost. Jak říká kapitán Jan Tögel: Jsme taková velká rodina," zdůraznil.
Dále pak šternberská jistota mezi třemi tyčemi připomněla, že se celý tým snažil hlavně vyhnout scénáři ze sezony 2017/2018, kdy ihned po postupu do divize Šternberk skončil na předposledním patnáctém místě a spadl zase zpět do kraje. „Naše letošní odvedená hra a výsledky ale, myslím si, hovoří za vše," poznamenal.
Penalta se dá jen špatně kopnout
A tak jako téměř všude, i ve Šternberku už naplno probíhá zimní příprava - jedna z vůbec nejneoblíbenějších částí každé sezony.
„Rád ji nemá samozřejmě skoro nikdo. Je vždy náročná a dlouhá. Máme navíc nového kouče brankářů, pana Kubíčka, a zvykáme si na jeho nové metody. To všechno je ale základem úspěchu," popisuje a dodává: „A toho my dosáhnout chceme. Rádi bychom navázali na výkony a výsledky z podzimu a i nadále dělali lidem radost. Přece jen jich na nás chodí poměrně hodně, za což jim vděčíme."
Kromě mnoha výborných zákroků pomohl David Kopřiva svému celku dvakrát i při loterii zvané pokutový kop, když nejdříve vychytal kapitána Slavičína Ondřeje Školníka a poté vyzrál i na exekutora z řad béčka brněnské Zbrojovky, kterého vycukal natolik, že míč z jeho nohy zamířil do tyče.
„Penalta se dá prostě a jednoduše jenom špatně kopnout. Já se snažím vždycky soustředit na některé věci a hlavně co nejdéle vydržet stát. To může střelce znervóznit," vysvětluje a uzavírá.