Máte za sebou první trénink v novém působišti. Jak byste ho zhodnotil?
Na začátek to bylo hodně dobré. Sice trochu fyzicky náročnější, ale něco jsem natrénoval a naběhal už předem. Zvládl jsem se to tedy docela v pohodě.
Byl znatelný rozdíl mezi I. A třídou, odkud jste přišel, a divizí?
Určitě. Zejména v rychlosti, důrazu… no a vlastně ve všem. Už po prvním tréninku musím říct, že srovnávat se tyto dvě soutěže opravdu moc nedají.
Věděl jste, že se budete stěhovat o dvě třídy výš. Přizpůsobil jste tomu nějakým způsobem i svou vlastní přípravu?
To jsem ani nemusel. Už od dvanácti let jsem trénoval se Sigmou a i když jsem si tam nikdy nezahrál, nějaký tréninkový plán jsem už sestavený a zažitý měl.
play_fill
Nemohu se nezeptat na tu kuriozitu, kterou byl přistávající vrtulník přímo na hřišti. Zažil jste už někdy něco srovnatelného?
Ne, nikdy. stalo se mi to poprvé. Nedá se to srovnat asi s ničím, co jsem dosud zažil.
A proč jste si vybral zrovna Nové Sady?
Jak už jste říkal, je to posun o dvě úrovně výš a jedná se pro mě tudíž o výzvu. Navíc to mám z Hluboček poměrně kousek. I v rámci ostatních nabídek pak Sady vyšly nejlépe. Z divize mě lákaly ještě Holice a Přerov, z krajských soutěží pak Dolany nebo Bělotín. Sady se tak pro mě staly jasnou volbou.
Znal jste tady už předem některé hráče, nebo jste šel, jak se říká, úplně do neznáma?
Znal jsem tady hodně lidí. Takových sedm nebo osm. Ani zdaleka jsem tedy nešel do něčeho úplně nového a dá se říct, že jsem z tohoto pohledu poměrně ve výhodě.
V minulé sezoně jste v dresu Hluboček i přesto, že jste skončili až čtvrtí, nastřílel skvělých 31 branek. V čem tkvěl váš recept na takové gólové hody?
Myslím si, že to bylo tím, že jsme předváděli atraktivní hru s velkým počtem branek. Důležité pak bylo, že mi zbytek týmu věřil a do těch šancí mě pravidelně vysílal. Já jsem se mu pak odvděčil tím, že jsem je proměňoval.
Řekl byste tedy o sobě, že jste takzvaným střelcem od narození?
Asi ano. Dával jsem spoustu gólů už jako mladý. Nejvíce jsem jich dal zhruba před devíti lety na turnaji Ondrášovka Cup, kde jsem také vyhrál krále střelců. Tehdy jich bylo asi 22.
Nyní je ale před vámi nová výzva na mnohem vyšší úrovni. Na kolik míčů v sítích soupeřů se tedy cítíte nyní?
Všechno bude samozřejmě záležet na tom, zda se mi podaří propracovat se do kádru. Tím se ale zatím moc netrápím a nechávám to plně na posouzení trenéra. Přece jen jsme zatím měli jen jeden trénink. Vše podstatné se ukáže v následujících přátelácích. A kdyby se mi to skutečně podařilo, byl bych pak spokojený s jakýmkoli dvojciferným číslem.
Na závěr se vás ještě zeptám, jaké jsou vaše celkové fotbalové ambice? Chtěl byste se jednou dostat ještě výš, než jen do čtvrté nejvyšší soutěže?
Ambice bych samozřejmě měl. Uvidíme, jak mi to tam bude v budoucnu padat a zda na to skutečně budu mít. Pokud se vše podaří tak jak má, moc rád se posunu ještě o něco výš. Nechci teď ještě ale v žádném případě předbíhat.
