„Nejsme spokojení. Zlom nastal hned v prvním zápase s Baťovem, mohli jsme vést v klidu 3:1, ale byl tam neuznaný gól z ofsajdu, který podle mě měl platit. Nakonec jsme prohráli, což odstartovalo černou sérii. Pak už se to jenom vezlo, nedokázali jsme to otočit na vítěznou vlnu,“ dobře ví dvacetiletý střelec.

Přerované přitom herně za žádným ze soupeřů nezaostávali. Po první prohře se však z mladého týmu vytratila vítězná mentalita, chybělo potřebné štěstí a co víc, Viktorka pálila obrovské množství šancí.

„Kluci byli v minulé sezoně nahoře, možná si všichni mysleli, že to přijde samo. Ve fotbale ale nikdy nic samo nepřijde. Musíte štěstí jít naproti. I když jsme ve většině zápasů hráli líp, hraje se na výsledky,“ má jasno David Kašpárek.

Alespoň on tak nesl prapor přerovské ofenzivy. Na hrotu Rojkova útoku nasázel osm branek, škoda pro Viktorii, že se k němu nepřipojily další opory. Na dvou gólech zůstali kromě dalších i ofenzivně ladění záložníci Mirvald s Repčekem.

„Gólů samozřejmě mohlo být víc. Ale osm je docela pěkné číslo. Snad to další půlrok půjde stejně dobře,“ přeje si nejlepší přerovský střelec.

Červená? Ať si Rusák sáhne do svědomí

Ten se do análů během podzimu zapsal i červenou kartou. Ve druhém kole doma proti Novým Sadům dal gól, ale byl i vyloučen po zákroku zezadu na hostujícího kapitána Aleše Rusa. Faul v 61. minutě vzbudil hodně emocí, bylo to opravdu až tak za hranou?

„Podle fotek to vypadalo hororově, že jsem měl krev v očích. Ale když si i Rusák sáhne do svědomí, jen jsem ho brnknul. On to přihrál, to samozřejmě umí. Kontakt tam byl, ale určitě jsem ho netrefil tak, abych dostal červenou,“ vyjádřil se Kašpárek s odstupem času. Nakonec z toho byl trest na jedno soutěžní utkání.

Přestup do Přerova může útočník po individuální stránce brát rozhodně pozitivně. Zůstat přitom mohl v týmu Holice, kde dostával dostatek příležitostí. Lákala ho ale Viktorka, která v minulé sezoně skončila na druhém místě divize E.

„Do Holice přišel nový kouč a trenér Rojka mě do Přerova tahal už před půlrokem. Chtěl jsem přestoupit, ale nešlo to. Nemohl jsem přestoupit během jediné sezony do třetího klubu. Teď jsem chtěl zkusit něco nového, změnu, tak jsem se rozhodl pro Přerov,“ prozradil Kašpárek.

Na Sigmu vzpomínám jen v dobrém

Za sebou má nicméně i jiné olomoucké angažmá. A to hned v tom nejslavnějším hanáckém klubu. Z Přerova šel coby nadějný talent rovnou do Sigmy.

„Hned mi domluvili školu, aby to ladilo k sobě. Zhruba v patnácti jsem šel do akademie, kde jsme byli na intru, měli jsme nějaký řád. Vstávali jsme o půl sedmé, trénink, svačina, vše nalajnované. Dalo mi to obrovskou zkušenost,“ přiznává útočník.

Nechybělo moc a nyní by s vrstevníky kopal druhou ligu za béčko Sigmy. Kvalita je ale i mezi nejmladšími fotbalisty olomoucké líhně talentů obrovská. A ne každý zkrátka projde ligovým sítem.

„Potkal jsem výborné trenéry, i když se občas nedařilo a nehrával jsem. Je tam spousta hodně dobrých kluků, velká konkurence. Na Sigmu vzpomínám jen v dobrém,“ doplnil Kašpárek.

Pro jarní část sezony tak má on i celý Přerov jasný cíl. Vyšplhat se v tabulce divize E výš na místa, kam Viktorie dle něj patří. Co k tomu ale bude potřeba?

„Měl by přijít podle mě někdo zkušený dozadu. Ne že by kluci hráli špatně, ale chtělo by to i někoho, kdo nás obeřve a zkoriguje nás. A určitě jednoho, dva hráče do ofenzivy,“ uzavřel David Kašpárek.