Následovala hodně hlasitá oslava. Padající balvan musel jít ze šternberského podhradí slyšet až někde u Helfštýna. Tím směrem se Přerované vraceli domů s debaklem 0:6.

„Čekali jsme, že se na nás budou chtít vyšvihnout. Přistoupili jsme k tomu s pokorou a chtěli brzo dát první gól. Což se nám podařilo. Druhý gól nás uklidnil,“ řekl ke své trefě.

Video s gólem Davida Kuby:

Fotbalisté FK Šternberk proti 1. FC Viktorie Přerov | Video: Deník/Ivan Němeček

„Jak vznikl ten gól? Já ani nevím,“ pokrčil rameny ještě plný emocí. „Vím, že mi přihrával Mara Samek. Přiťukl mi to, byla tam taková trma-vrma ve vápně. Měl jsem to snadné,“ vzpomněl si nakonec.

Šestadvacetiletý borec byl po zápase pochopitelně viditelně v dobré náladě. První gól v divizi je první gól v divizi.

„Čekal jsem na to strašně dlouho. Už jsem z toho sám byl hodně špatný, že mi to tam nechce spadnout. Hodně jsem si to bral. A konečně se dočkal. Moc si toho vážím,“ usmíval se David Kuba.

Lošťák: Už jsme si dělali srandu

A spokojen byl i trenér Šternberka Ivo Lošťák. „Jsem strašně rád, že se mu to podařilo. Už jsme si z něj v kabině dělali trošku srandu. Říkal jsem mu, že už to není možné, že to musí prorvat. Dnes to zkoušel, střílel, rval se a odměnou byl ten gól,“ prozradil kouč.

A co ho tahle premiéra bude stát? „Nic jsem nesliboval, ale určitě donesu nějaké chlebíčky. Po zápase posedíme a určitě donesu flašku do šatny,“ má jasno.

Po sezoně budou mít Šternberští jednoznačně co slavit. A je úplně jedno, jestli skončí druzí nebo třetí. Čtyři kola před koncem jsou totiž nečekaně stále členem tria, které si to teď rozdá o divizní titul.

„Hodně lidí se nás ptá, jestli chceme do třetí ligy. My k tomu přistupujeme s pokorou, hlavně si užíváme, že můžeme hrát na špici. Nikdo to od nás nečekal,“ dobře ví David Kuba.

Milovník studené vody

Během covidu se šternberský fotbalista pro Deník obsáhle rozpovídal o jeho velké vášni. Otužování.

„Získal jsem díky tomu větší odhodlání a přesvědčení, jít si za věcmi, které si chci v životě splnit. Když vylezu, opadnou ze mě veškeré obavy a stres a cítím se skvěle, plný energie,“ říkal v únoru 2021.

A dnes? „Pořád to platí. Během covidu měl člověk spoustu času. To jsem chodil prakticky každý den. Ale jak člověk zase už chodí do práce, tak jsem to teď v zimě trošku flákal. Ale pořád je pro mě otužování v zimě číslo jedna,“ pousmál se.

Jeho cíl – vystoupat na Lysou horu v zimě bez trička – prý stále platí. A dobyt nebyl. „Lysá Hora pořád nic. Bohužel, letos to nevyšlo kvůli času. Neměl jsem ani parťáky. Potřebuji podporu, pak se to líp se to táhne,“ hodil rukavici třeba svým spoluhráčům.