„Ten zápas si pamatuju přesně. Bylo to na Andrově stadionu proti béčku Sigmy. Šel jsem do hlavičkového souboje a zranil jsem našeho kapitána. Spadl jsem na Michala Poštulku a udělal jsem mu něco s loktem. On už od té doby nehrál,“ popisoval kuriózní a zároveň pro jeho bývalého spoluhráče smutnou historku Roman Vejvoda.

Osmatřicetiletý vytáhlý obránce, který dokonce dokázal s Uničovem vyhrát Moravskoslezskou fotbalovou ligu, dlouho ve své kariéře neřešil žádná vážná zranění. V posledních dvou letech ho však potkala hned tři a řeší, co bude dál. V právě probíhajícím ročníku Vejvoda plnil jen roli asistenta trenéra.

Poslední dvě sezony pro vás nebyly nejšťastnější. Čím jste si prošel?
V roce 2017 jsem měl urvaný přední zkřížený vaz a léčili mě novou metodou. Dávali mi do kolena umělé vlákno, ale léčba byla teprve na začátku a upozorňovali mě, že to může prasknout. Rekonvalescence trvala jen tři měsíce. Potom mě do toho v zápase trefil protihráč kolíkem. Měl jsem v koleně dvě díry a udělal se mi hematom. Ve druhém poločase mi vypnul sval a znovu se to urvalo. Tentokrát už jsem šel na plastiku. Letos jsem pak stihl jen první zápas a diagnostikovali mi vyhřezlou ploténku.

Proto jste na podzim působil jako asistent trenéra. Co bylo ve vaší kompetenci?
Pomáhal jsem Dušanovi Žmolíkovi při trénincích a dělal jsem předzápasové rozcvičky. Nechtěl jsem opouštět partu. S trenérem jsme se radili i o sestavě a střídáních. Ale v šatně jsem si na nějakého trenéra nehrál. Zůstal jsem tam jako hráč. Kluky jsem se snažil povzbuzovat a chválit. Nejsem typ, který by někomu nadával.

Z lavičky máte jiný pohled. Jak byste tedy zhodnotil podzimní část sezony?
Pozitivně. Hrajeme styl, který se musí lidem líbit a nás hráče baví. Je to o tom si nahrát a naběhnout. Není to jen vzít balon a hurá dopředu. Z tréninků víme, co chceme hrát a snažíme se to přenést do zápasu, což se nám dařilo.

Přesto bez vás tým inkasoval hodně branek. Čím si to vysvětlujete?
Nemyslím si, že by to bylo tím, že tam nejsem. Gólů bylo hodně, ale hrajeme ofenzivní fotbal a soupeři nás trestají za chyby. Málo týmů hraje tak útočně jako my. V obraně nastupovali mladí kluci, kteří jsou dobří fotbalisté a sbírají zkušenosti, takže to bude jen a jen lepší.

Jaké to pro vás bylo, když jste nemohl hrát?
Poprvé to bylo jakž takž, ale podruhé už to bylo hrozné a viděl jsem to černě. Musel jsem dvakrát začít zimní přípravu od nuly. Kluci měli ještě volno a já už jsem se připravoval. Bylo to těžké hlavně po psychické stránce.

Nechyběl na hřišti při vaší absenci lídr?
Vůdce jako já tam asi nebyl. Snažil se o to Tomáš Komenda, ale hraje na jiné pozici než já, takže to má těžší. Ale začali se to učit i mladí kluci jako Jan Ambrozek nebo Roman Bala. V šatně jsem pořád byl, takže tam se to točilo kolem mě.

Jak probíhá vaše rekonvalescence?
Snažil jsem se rehabilitovat, posilovat i trénovat. Klukům skončila 17. listopadu sezona a mně 1. prosince začala zimní příprava, takže já se už tři měsíce připravuju, abych v lednu mohl začít naplno s týmem. Vypadá to dobře, ale nejspíš se rozhodne v prvních čtrnácti dnech přípravy.

Co vás motivuje k návratu?
Už když jsem do Uničova před čtrnácti lety přišel, tak tady byla skvělá parta. Ta je tady i teď. Rozumíme si, je sranda a máme dobré výsledky.

Přemýšlel jste co dál, pokud by návrat nevyšel?
Dostal jsem od šéfa Nezvala nabídku asistenta trenéra, nebo odejít na hostování, aby si kluci odvykli a já se mohl vrátit jako plnohodnotný asistent. Ještě jsem se na to mohl vykašlat úplně, ale já jsem si vybral čtvrtou variantu, že tady zkusím pokračovat. Takže o tom nepřemýšlím. Chci hrát!

Roman Vejvoda

Legenda fotbalového Uničova Roman Vejvoda.Narozen: 7. 9. 1981

Věk: 38

Výška: 193 cm

Váha: 87 kg

Post: střední obránce

Preferovaná noha: pravá

Úspěch: Vítěz Moravskoslezské fotbalové ligy s Uničovem (2016/17)