Naposledy prohrál Uničov na hřišti sobotního soupeře v roce 2007. K prodloužení této série však nevykročil nejlépe, protože už ve třinácté minutě měl právě Vasiljev prsty v první brance domácích. „O přestávce jsme vedli, což bylo dobře,“ hodnotil asistent u trefy Sadílka Tomáš Vasiljev.

„Soupeř byl v první půli trošku lepší. Měl v prvním poločase ještě jednu velkou šanci, kterou jsme přežili jen díky dobře postavenému Můčkovi,“ upozornil trenér Uničova Dušan Žmolík.

Ve druhém poločase se povedlo hostům po krásné kombinaci srovnat. Následně měl Vasiljev možnost vrátit Slovácku vedení a trefit se proti bývalému klubu, ale Uvízl jeho pokutový kop lapil.

„Pro mě hrálo roli, že mě Uve zná. Když jsem si postavil míč, tak jsem věděl, že to kopnu doleva. Ale začal jsem hodně přemýšlet a pocit, že by to mohl vědět, mě donutil, abych se na poslední chvíli rozmyslel a dal to na druhou stranu,“ popisoval exekutor své pocity před důležitým momentem a dodal: „Když jdu za béčko, tak jsem jeden z nejstarších v ofenzivě, takže bych na penaltu šel i proti jinému týmu. Byla to ale motivace navíc.“

I přes zahozenou šanci se Slovácko vrátilo do vedení, ale osm minut před koncem jim tříbodovou radost vzal šajtlí Aleš Krč. „Oba naše góly byly krásné, ale jiné. Jeden po týmové kombinaci a druhý po individuální akci,“ hodnotil Žmolík branky svého celku.

„Byl to dobrý zápas. Měl tempo a i po vyrovnávací brance ani jeden z týmů netaktizoval. Oba se snažili utkání strhnout na svoji stranu,“ líbilo se Žmolíkovi.

„Myslím, že jsme měli trochu více šancí i trochu více ze hry, ale udělali jsme chyby, nedal jsem penaltu a Uničov si ten bod zasloužil,“ zakončil hodnocení Tomáš Vasiljev.

NA BITVU BRATRŮ NEDOŠLO

Mrzelo ho však, že se na hřišti nepotkal se svým bratrem. „Spolu jsme už hráli, proti sobě ne. Bylo by to určitě zajímavé. Ráno jsme si psali. Vyzvídali jsme sestavy a potom se popichovali, že by bylo hezké, kdyby to skončilo 3:2 a každý z nás dal gól. On samozřejmě říkal 2:3,“ smál se starší z bratrů.

Uničovský Vasiljev se však vrací k fotbalu po roční pauze zaviněné těžkým zraněním. Po dvou zápasech, kdy dostal šanci na šest a dvaatřicet minut, tentokrát nehrál. „Viděl jsem, že se brácha rozcvičuje a pak tam i měl jít, ale nestihlo se to,“ litoval Tomáš, což potvrdil i hostující kouč a dodal, že jeho svěřenec potřebuje po zranění čas.

„Celkově to pro mě byl speciální zápas, protože tam většinu kluků znám a nastoupil jsem proti Uničovu poprvé od té doby, co jsem odešel. Když jdu za béčko, tak je určitě lepší takový zápas,“ zakončil záložník Slovácka.

1. FC Slovácko B – SK Uničov 2:2 (1:0)

Branky: 14. Sadílek, 68. Šimko – 54. Vichta, 82. Krč. Rozhodčí: Machač – Líkař, Černý. ŽK:  Krejčí – Bala , Ambrozek. Diváci: 80.

Slovácko B: Dzeminskij – Krejčí, Franič (68. Srubek), Pernica (90. Periševič), Olšanský, Tischler (68. Řihák), Hellebrand, Šimko, Sadílek, Hladký (79. Janša), Vasiljev. Trenér: Pavel Němčický.

Uničov: Uvízl – Purzitidis, Bala, Krayzel, Můčka - Ambrozek, Vichta, Bača – Krč, Komenda, Strnad (71. Hapal), Trenér: Dušan Žmolík.