V úvodních šesti zápasech MSFL vstřelil třiatřicetiletý forvard jediný gól. Uničovu se dařilo, ale branky od Krče nepřicházely.

„Nedal jsem dost šancí a hodně jsem si to bral. Přemýšlel jsem nad tím a zbytečně se utápěl,“ přemítal Krč, proč se mu příliš nedařilo.

Poté ale přišly tři zápasy v řadě, v nichž se gólově prosadil. „Nic jsem nezměnil a myslím, že mi tohle pomohlo. Hlavní je, že se vyhrává, což je důležitější než to, kdo dává góly. Pro moji pohodu je ale dobře, když dám gól. Sezona je dlouhá a ve svém věku nemůže věšet hlavu,“ je si vědom zkušený fotbalista.

SK Uničov - FC Zlín
Balcárek po Zlínu: Úzkostlivá rozhodnutí. Sudí zápas vyloučením znehodnotil

V minulých sezonách nejenže dával branky, ale většinou také stály za to a byly krásné. Mnoho z nich dal svojí pověstnou šajtlí. Tentokrát se chytře prosadil také ve 3. kole MOL Cupu proti ligovému Zlínu, když ve 4. minutě přehodil brankáře Rakovana z úhlu.

„Chytil jsem si stopera, obtočil se kolem něj. Viděl jsem periferně červený flek a zkusil jsem gólmana přehodit. Jinak je náhoda, že dávám pěkné góly, i když v tomto ročníku asi žádný pěkný nebyl,“ usmíval se Krč.

Vedení po jeho brance ale Uničov neudržel a padl 1:2. „V poločase jsme si říkali, že čtyřicet pět minut je ještě dlouhá doba. Škoda, že se Honza Ambrozek nechal vyloučit, asi tam byly emoce. Ale nevadí, za mě jsme odehráli dobrý zápas,“ netrápil se příliš vypadnutím z poháru.

Tým se totiž musí zmobilizovat na třetí ligu, kdy jej čeká v neděli paradoxně souboj s béčkem Zlína. „Máme velkou marodku, ale byli jsme áčku Zlína rovnocenným soupeřem,“ myslí si.

Uničov za poslední měsíc a půl odehrál deset mistrovských zápasů. „Já se ale cítím fyzicky paradoxně čím dál lépe. I když těch zápasů bylo dost, ale zvládlo se to,“ uznal Krč.

V dohrávce třetího kola MOL Cup hostila žižkovská Viktorka na domácím trávníku olomouckou Sigmu.
Olomoucké peklo v poháru. Pospíšil se má ještě co učit, říká kouč Jílek

Aby mohli dobře regenerovat a rozložit tréninkovou zátěž, disponuje účastník MSFL GPS vestami, s kterými jeho hráči hrají a trénují. „Ze začátku jsem z toho měl strach. Říkal jsem si, že tam budu mít vždycky tak kilometr,“ smál se Krč.

„Ale nakonec to není tak špatné. Po Zlínu jsem měl asi 10,3 kilometru, takže na mě dobré, což musí uznat ti, kdo mě znají,“ dodal.

Jinak se ale jedná hlavně o nástroj pro trenéra. „Já to při zápasech nevnímám a celkově o výsledcích moc nevíme. Je to, abychom mohli rozložit zátěž na tréninku, abychom předešli únavovému zranění,“ uzavřel Aleš Krč.