Kaplička stojí ve středu obce a zároveň ve velmi těsné blízkosti hlavní silnice. To jí již několikrát málem stálo existenci. „Nesvědčí ji poměrně silný provoz na sousední komunikaci. Ani přívalové deště. Voda při nich stéká po silnici a ohrožuje kapličku,“ vysvětlil Tatíček.

Už na počátku devadesátých let minulého století se objevily snahy o přestěhování kapličky. Nové místo pro sakrální stavbu už obec našla – bude přemístěna do středu sousedícího parčíku. A Křídelští také vědí, jakým způsobem ji tam dostanou. „Přestěhovali bychom ji za pomocí jeřábu. Finančně méně náročná varianta, například po kolejnicích, nepřipadá v úvahu. Kaplička má narušenou statiku, a tak by se jí stěhování mohlo stát osudným,“ sdělil křídelský starosta.

Stěhování hotové stavby nebývá běžnou záležitostí. „Je to velmi specifické, nepamatuji se, že by se něco podobného někde jinde tady řešilo,“ potvrdila Olga Nováková z odboru stavebního a životního prostředí novoměstského úřadu.

Dotační tituly se na podobné akce většinou nevztahují. A obec se třemi stovkami obyvatel si nemůže dovolit zaplatit stěhování kapličky ze své kapsy. „Současná vládní opatření zasáhla i náš rozpočet. Stěhování vyjde na částku přesahující dva a půl milionu korun. Mrzí nás to, protože jde o typickou stavbu pro naši obec a neradi bychom o ni přišli,“ poznamenal Tatíček.

Inspirace umělců

Místní kaplička je spolu s nedalekou bývalou rychtou dominantou Křídel. Stala se oblíbeným motivem regionálních umělců, zejména místního rodáka, akademického malíře Jana Blažka. Postavena byla v roce 1843.

Většina sakrálních staveb má svůj vlastní příběh. Stejně tak i kaplička v Křídlech. „Bylo to 16. května 1889. Tehdy přihnala se prudká bouře s krupobitím a průtrží mračen, jež způsobila ohromné škody na poli i ve vesnici. V několika minutách hrnul se návsí kalný proud vody, prý tak vysoko, že z těžkého fasuňkového vozu vyčnívala jen čtvrtka nad vodu. Oráče, vracející se spěšně z pole, brala prý voda i s vozy. Mnohým odnesla voda ploty, chlévy, jednomu sousedovi krávu, ba dokonce i celou stodůlku odplavila. Ani zvonička nezůstala beze škody,“ popsal Karel Kalláb v Selském archivu, časopise pro obecné i kulturní dějiny selského stavu hlavně moravského i slezského z počátku minulého století.

„Prudký proud, vlekoucí s sebou těžké kusy dříví a různé trosky, velmi vážně podemlel zdivo a odplavil několik kvádrů podezdívky. Poněvadž i střecha do té doby valně zvetšela, bylo nutno zvoničku opraviti, což se stalo roku 1895. Při té příležitosti byl prý uložen do plechové makovice pamětní spis o zkázonosné bouři. Od té doby stojí zvonička v dnešní podobě a vyzvání osadníkům třikrát denně klekání a smrtelnou hodinku, bez rozdílu náboženského vyznání, katolíkům i evangelíkům,“ pokračoval ve svém článku Kalláb.

Rekonstrukcí se už kaplička v Křídlech dočkala několika. Šlo především opravy drobnějšího rázu, které provádí každoročně zjara sami farníci. Na svůj velký den, kdy bude přestěhována na příhodnější místo, si ale bude muset ještě počkat.