Žena pochází ze Slovenska a mezi oběma státy se od rozdělení republiky nepodařilo vyřešit společnou dohodou poskytování dávek osobám, odkázaným na péči druhých.

Přerovská senátorka Jitka Seitlová se kvůli tomu obrátila na slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou.

„Dokud byla maminka soběstačná, neměli jsme důvod to řešit. Dnes už má ale zdravotní problémy, je imobilní a péči o ni sami nezvládneme. Poté, co se ocitla v Léčebně dlouhodobě nemocných, snažili jsme se pro ni najít místo v Domově pro seniory. Na příspěvek na péči ale jako cizinka, trvale žijící na území České republiky, nedosáhne,“ vylíčil Jaroslav L.

Pro rodinu by to tedy znamenalo zaplatit každý měsíc za pobyt maminky v domově částku 8 400 korun.

„I když jsme na to se sestrou dva, takže bychom se složili, a každý by platil přes 4 tisíce, není to v dnešní době zrovna zanedbatelná částka,“ říká čtyřiapadesátiletý muž.

Pan Jaroslav L. se kvůli tomu obrátil na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Požádal ji, aby rezort znovu otevřel problematiku občanů, kteří s ohledem na fakt, že pobírají důchod ze Slovenska, nemají nárok na český příspěvek na péči.

Z ministerstva mu přišla odpověď, která mu dala za pravdu. V odpovědi se uvádí, že veškeré aktivity, týkající se této citlivé problematiky, prozatím vyvíjí pouze Česká republika, a to bez jakékoliv reakce slovenského ministerstva.

Jednání ministerstev na mrtvém bodě

„Je bohužel skutečnost, že přestože slovenská strana postupuje ve věci posuzování nároku na dávky dlouhodobé péče jak v souladu se svou vnitrostátní legislativou, tak v souladu s rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie, zůstávají osoby pobírající důchod ze Slovenska a nacházející se na území ostatních členských států Evropské unie v oblasti dávek dlouhodobé péče bez odpovídajícího finančního zabezpečení,“ píše se v odpovědi, kterou zaslali stěžovateli zástupci ministerstva.

Podnětem se zabývala i přerovská senátorka Jitka Seitlová, která situaci považuje za důsledek nedořešené legislativy po rozpadu Československa.

Obrátila se proto přímo na slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou.

„Občané Slovenské republiky, pobývající v České republice, kteří s ohledem na svůj vysoký věk a zdravotní stav potřebují péči a blízkost rodiny, zůstávají v důsledku nedořešených vzájemných vyrovnání příslušných sociálních dávek mezi našimi státy bez potřebného finančního zajištění,“ konstatovala senátorka s tím, že několikaletá jednání mezi příslušnými ministerstvy skončila na mrtvém bodě.

Podle senátorky podalo jen loni neuspokojenou žádost o příspěvek několik desítek slovenských občanů. Skutečný počet lidí, na které tato nepříznivá situace dopadá, je prý ale vyšší.

„Česká republika přitom příspěvek na péči našim občanům pobývajícím na Slovensku exportuje. Na úrovni veřejných financí státu má tato věc dopad zcela marginální. Pro jednotlivé občany je ale často existenční otázkou,“ uzavřela senátorka.