Karanténní opatření mají dopad téměř na všechny obory a odvětví. Změny zaznamenaly také transfuzní stanice, jelikož řady dárců krve prořídly. Lidé nevědí, zda se na návštěvu nemocnice za účelem darovat krev vztahuje karanténa, a nechtějí cestu do nemocnice riskovat.

„Nařízená karanténní opatření se nevztahují na činnost zařízení transfuzní služby a darovat krev je přes veškerá epidemiologická opatření nadále žádoucí,“ vysvětlil předseda Společnosti pro transfuzní lékařství Miloš Bohoněk.

Přestože byly kvůli epidemii omezeny plánované operace, akutní a život zachraňující výkony se v nemocnicích v Pardubickém kraji stále provádějí, pro nemocnice jsou tedy zásoby krve nezbytné i v této době. „Pacienti tedy stále potřebují krev od dárců, proto určitě mohou nadále docházet na všechna transfuzní oddělení Nemocnice Pardubického kraje,“ řekl mluvčí nemocnic Dušan Korel.

Lidé ale do nemocnice v těchto dnech jít nechtějí, bojí se, že se tam nakazí koronavirem. „Takhle málo lidí jsem tam ještě neviděl. Kvůli koronaviru bohužel dárců hodně zmizelo, proto jsem se rozhodl jít darovat, aspoň takhle můžu pomoci. Někomu to může zachránit život,“ popsal Tomáš Korejtko z Chrudimi, který chodí krev darovat opakovaně a neodradila ho ani epidemie.

 

Dobrý zdravotní stav je základ

„Základním předpokladem pro darování krve je dobrý zdravotní stav. To platilo již před vypuknutím koronavirové epidemie. Tudíž se na transfuzním oddělení potkáte se zdravými dárci. Riziko nákazy tedy rozhodně není větší než při pobytu venku nebo v práci,“ vysvětlil Korel.

Všichni, kdo vstupují do nemocnic, se musí podrobit kontrole. Do nemocnice lze vstoupit jen jedním vchodem, kde je lidem změřena teplota a je posouzen jejich důvod ke vstupu do zařízení. „Víc bych se bál jít do obchodu, v nemocnici platila kvůli nákaze přísná opatření, měřila se teplota, všude byla dezinfekce a samozřejmě všichni museli mít roušky,“ dodal Korejtko.

Darovat krev ale nemůže jen tak někdo, potenciální dárce musí mít dobrý zdravotní stav. „V případě počínajících příznaků virózy, při nachlazení, rýmě, kašli a při naměření zvýšené teploty nebude odběr umožněn,“ přiblížil Korel.

Krev navíc nebude odebrána ani lidem, kteří byli v posledních čtyřech týdnech v zahraničí. Pokud je dárce v karanténě, ale není pozitivní na covid-19, může krev darovat až za 14 dní po ukončení karantény. Stejně dlouhou dobu musí počkat, pokud přišel do kontaktu s osobou, které byla nařízena karanténa.

Když dárce onemocnění, krev se zlikviduje

V karanténě ale zůstává také odebraná krev. „Pokud to provoz dovolí, Společnost pro transfuzní lékařství doporučuje nechat krev jeden až dva týdny takzvaně v karanténě,“ potvrdil Korel.

Krev se totiž na koronavirus netestuje. Pokud tedy dárce do 14 dní od odběru onemocní, měl by to nahlásit transfuznímu oddělení. Když se ukáže, že má koronavirus, personál nemocnice darovanou krev zlikviduje.