Alternativní škola má vést děti k sebeuvědomování, demokracii a empatii. Ne všichni pedagogové alternativnímu vzdělání fandí. Varují, že že některé alternativní přístupy nemusí děti připravit na překážky, které je v životě čekají, zvlášť když školy pracují pod hlavičkou nějakých komunit.

"Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Kraje Vysočina neeviduje školy podle jejich zaměření, ale pouze podle zřizovatele," sděluje mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová.

Do nové alternativní školy s názvem EQ se sídlem v Kyjovské ulici má podle zápisu nastoupit od září asi deset dětí ve věku od šesti do osmi let. Už z názvu je vidět že doménou vzdělávání bude rozvoj emoční inteligence. „Lidé s vyšším EQ mají předpoklady být úspěšní ve svém oboru ,“ tvrdí Josef Výborný, jeden ze zakladatelů školy.

Výuka v této škole kombinuje principy intuitivní pedagogiky, waldorfské školy a systém Montessoriho vzdělávání. Podle zakladatelů Josefa Výborného a Hany Kučerové má ve škole demokracie a vnitřní motivace přednost před autoritativním přístupem. Žákům nebude škola rozdávat známky, ale jejich výkony zhodnotí slovně, škola zároveň slibuje, že bude učit děti kriticky myslet a takzvaně pracovat s chybou. J

osef Výborný, sám otec několika dětí v posledních dvou letech na téma alternativního vzdělávání pořádal několik besed. Podle místostarosty Havlíčkova Brodu Vladimíra Slávky je pozitivní, že rodiče budou mít na výběr mezi státní a alternativní školou a nebudou muset děti vozit jinam. V současné době nabízí alternativní vzdělání třeba Žďár nad Sázavou, Jihlava nebo Humpolec.

Ožehavé téma

Státní škola nebo alternativní vzdělání? To je téma které vždy spolehlivě rozdělí každou skupinu lidí na dva nesmiřitelné tábory a diskuse na sociálních sítích jsou bouřlivé. Odborník na vzdělávání organizace EDUin Tomáš Feřtek charakterizuje žáky alternativních škol jako lidi, kteří jsou připraveni se vzdělávat celoživotně. „Jsou si vědomi svých kvalit i nedostatků, a pokud narazí na to, že něco nevědí, jsou schopni si to rychle doplnit,“ konstatuje Feřtek.

Dvojice autorů pedagogů Lucie Kramperová a Jan Kršňák prozkoumali alternativní školy v Česku a napsali o tom knihu. „Zakladatelé škol k dětem přistupují s důvěrou, řeší jejich emoce, uvědomují si, že se na dětech odráží i jejich vztah s rodiči. Uvědomují si, že škola, dítě a rodina je propojená nádoba a že jedno bez druhého nefunguje. Alternativní školy nejsou odděleny od života,“ vysvětluje Kramperová.

Může to mít ale svá úskalí. Jak říká známá lektorka, zakladatelka Pravopisné posilovny učitelka Eva Suchomelová: „Když si položíme otázku, na co má ta škola dítě připravit, odpovědí by mělo být, že na život, který má po té škole žít.“ To ale některé alternativní školy už ve své podstatě nemusí podle Suchomelové splňovat.

„Za pojmem alternativní škola si část veřejnosti představuje obvykle soukromou instituci, která za úplatu poskytuje dětem služby, které nejsou v souladu s obecnými představami o školách. Bohužel ony obecné představy, jak by školy měly fungovat,  jsou zoufale mimo realitu. Ovšem rodičovská a ostatní veřejnost si svoje představy o správném školství jejich mládí pořád hýčká,“ konstatuje Ota Benc ředitel školy ze Ždírce nad Doubravou.

Nic není černobílé

„Navštívila jsem třeba jednu velice kvalitní Waldorfskou školu v malém městě Německu. Děti i rodiče jsou výukou nadšeni. Když ale potom ti jejich studenti opustí rodné město, jdou na univerzitu nebo za prací, tak se najednou ocitnou v konfrontaci s realitou, která není vůbec přátelská a spolupracující, jak jsou zvyklí. A tak první lekce, že je někdo nepřijímá, že jim někdo ubližuje, dostanou zcela nepřipraveni až v 18 letech. Může to skončit i fatálně, což nám tam také přiznali,“ povzdechne si Eva Suchomelová.

Alternativní a netradiční školy a školné:

Havlíčkův Brod: EQ Kyjovská (3000měsíčně), Slunečnice

Okrouhlice: Slunečnice (1500, další sourozenec 800)

Chotěboř: Svobodná škola Chotěboř (3000)

Nové Město na Moravě: Škola Jinak(3000)

Žďár nad Sázavou: Alternativní škola Na Radosti (3000)

Humpolec: Škola Ivana M. Jirouse (neuvedeno)

Jihlava: Scioškola Jihlava (4700)

Třebíč: Základní křesťanská škola Světlo (4000)

ceny jsou pouze orientační, individuální dohoda možná

„Mně osobně je blízký koncept Scioškol, které vznikají po celé republice. Jejich duchovním otcem je zakladatel PORGu a  vzdělávací společnosti SCIO dr. Ondřej Šteffl. Zaměření na vnitřní motivaci, učení v souvislostech  a soustavné  budování vzdělávací autonomie každého žáka od útlých let  je určitě v souladu s prudce se měnící  potřebami současného světa. Motto školy zní: Změna je pro nás trvalý stav.,“ vysvětluje Benc.

„Už Komenský věděl, že výuka by se měla nějakým způsobem ozvláštnit. Proč vlastně neposlat dítě do klasické školy na rohu ulice? Mnoho hlasů ze strany laické veřejnosti i mezi odborníky tvrdí, že tradiční škola může dítěti uškodit. Tvrdí, že škola tak, jak si ji představuje většina z nás, vnucuje žákům poznatky a vědomosti příliš násilně a tím udusí jejich přirozenou zvídavost a touhu učit se. A proto vznikla celá řada alternativ,“ říká pedagog a psycholog Jiří Chaloupka. Podle jeho názoru by se rodiče měli nejdřív seznámit s netradičními přístupy ke vzdělávání a vybrat to, které padne dítěti přímo na míru.

Jak to obvykle bývá, nic není podle Bence černé nebo bíle. Existují alternativní školy, které prostě nejsou dobré a dětem nepřinášejí nic pozitivního. Naopak, je dost "tradičních" škol, které navzdory zažitým představám připravují pro děti podnětné a motivující prostředí.

Jedním z rodičů, který se rozhodl od začátku projektu nechat svoje dítě vzdělávat alternativním způsobem, je například Iva Prášková z Havlíčkova Brodu. „Myslím, že mému dítěti prospěje, když bude v kontaktu s přírodou, nebude jen sedět v lavici, psát a opisovat, co mu někdo jiný nadiktuje. Učit se životem mu rozhodně nemůže uškodit," říká paní Iva.

Od loňského roku na Kyjovské sídlí i pobočka Mateřské a základní školy Slunečnice z Okrouhlice pod názvem Slunečnice, která funguje jako Montessori škola. Mateřská škola Slunečnice zahájila činnost od 1. 9. 2012 s Montessoriho pedagogikou začala jako první na Vysočině. Škola je od svého vzniku zařazena v síti škol a školských zařízení. Je třeba vést děti k ohleduplnosti, samostatnosti a k toleranci. Dítě se nemusí bát chyb, protože nám pomáhají zjistit, co už dovedeme a co ještě potřebujeme procvičit. Děti nechtějí, abychom je hodnotili - s pochvalou, či spíše s oceněním, se zachází tak, aby se dítě nestalo na pochvale závislé,“ vysvětluje základní filozofii Slunečnice zakladatelka Hana Belingerová.

Školné platí rodiče

Protože alternativní školy jsou soukromé, závisí i na platbách od rodičů. Školné se platí v takových zařízeních v tisícovkách měsíčně.

Další alternativní škola Na Radosti sídlí ve ve Žďáru nad Sázavou v prostorách střední obchodní školy v Komenského ulici. Část příjmů školy plyne z dotací od Ministerstva školství, druhou část tvoří školné. Podle webových stránek školy je to tři tisíce korun měsíčně. Škola vzdělává 55 dětí v denním studiu od první do osmé třídy Zřizovatelem je spolek PlyneTo. Školu vede ředitelka Petra Vykydalová Kupková. „Nasloucháme dětem a respektujeme, že každé je jiné. Pomáháme objevovat a rozvíjet nadání, poskytujeme prostor, kde je bezpečné dělat chyby a kde je možné potkat spoustu výzev pro osobní růst,“ zdůrazňují zakladatelé školy.

Škola Jinak. Tak se nazývá iniciativa rodičů, která se rozhodla v Novém Městě na Moravě otevřít školu, kde učitelé nemíní zatěžovat děti domácími úkoly a kilogramy učebnic na zádech. „Setkávali jsme se a pořádali různé akce pod názvem Iniciativa Škola Jinak. Postupem času vyvstala potřeba se více institucionalizovat, a tak vznikl Spolek Jinak. Takto jsme mohli začít přemýšlet o založení vlastní školy. Nakonec jsme opravdu podali na MŠMT žádost o povolení zřízení Základní školy Spolu,“ popisuje vznik školy Jarka Šmídková. I tato škola chce vzdělávat děti ve všestranně a harmonicky rozvinuté osobnosti nestresované známkováním.

Rodiče dětí z Humpolce toužící po alternativním přístupu už mají šanci. Škola Ivana M. Jirouse není registrovaná jako škola, ale bude to takzvaná vzdělávací skupina. V praxi to je tak, že děti jsou zapsané v základní škole, mají nastavený individuální vzdělávací plán a rodiče či třetí osoba, jež má středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, je může učit doma. Děti pak jednou za půl roku v dané škole přezkouší, zda látku zvládají. Neocitají se tak mimo školský systém. Ale i tady se platí školné v tisícovkách měsíčně. Jednou ze spoluzakladatelek je Markéta Festová, učitelka která ve školství pracovala několik let, poté odešla do komerční sféry.

A proč si vzala škola do svého názvu jméno básníka Ivana Martina Jirouse? „Byl to neobyčejně inteligentní, talentovaný a především odvážný člověk, který i v nelehké době dokázal důstojně jít se vztyčenou hlavou a nikdy neohnul záda před zrůdnou ideologií,“ tvrdí zakladatelé skupiny Bára a Zdeněk Rýznerovi s tím, že Jirous byl mimo jiné i humpoleckým rodákem.

Svobodná škola bez známek

Nová alternativní škola waldorfského typu pro žáky první a druhé třídy prvního stupně základní školy je od září roku 2016 otevřena v Chotěboři v budově Obchodní akademie.Jejím hlavním posláním je podle autorky projektu a ředitelky školy Pavly Sedláčkové, vytvořit bezpečné prostředí a zachovat dětem vnitřní motivaci učit se. Škola Chotěboř začala v prostorách, kde současně funguje i Šalamounkův Dvoreček, což je dětský klub s celotýdenním dopoledním i odpoledním programem pro předškoláky.

Svobodnou školu na podnět Lesní mateřské školy Dvoreček založila iniciativa rodičů z celého Havlíčkobrodska. Posláním alternativní školy je podle Sedláčkové vytvoření láskyplného a podnětného prostoru pro děti a jejich blízké.

Místo učitelů děti vzdělávají průvodci, místo známek dostávají slovní hodnocení. Žáci sami si mohou naplánovat, jakým způsobem se budou učit, i spolurozhodovat o tom, jak škola vypadá. Tak pracuje Scioškola Jihlava.Vznikla transformací ze Základní školy Meruzalka, která vychází z Montessori pedagogiky a v Jihlavě funguje od roku 2015. "Scio je mnohem silnější subjekt, který může poskytnout škole větší finanční, správní, legislativní i administrativní zázemí a stabilitu než naše sdružení Montessori,“ vysvětluje Lenka Mikletičová, předsedkyně správní rady sdružení Montessori Jihlava,