Bydlím ve Velké Bystřici, donedávna vesnici. Rozvojem firem a bytové výstavby se dnes Velká Bystřice honosí titulem MĚSTO. Z místních hospůdek znám jen hospodu u Žaludů, bydlím blízko této hospůdky a tak tam někdy zajdu na malé pivko a taky někdy na nějakou dobrotu.

Protože se v této čtvrti daří novým a větším firmám, byla zmíněná hospoda vhodná pro stravování pracovníků a okolo bydlících důchodců. I zde jsem několikrát slyšel, že byrokratický šiml je už neúnosný a že by bylo nejlepší hospodu zavřít.

Dospělo to do stadia, kdy majitelka došla k závěru, že je nutná změna a prvního října 2019 hospodu zavřela z důvodu rekonstrukce.Teprve nyní jsme si začali uvědomovat, jak tato hospůdka chybí. Chyběla ne jenom jako možnost stravování, ale hlavně jako místo pro scházení se se sousedy a vzájemná sdílení svých problémů, radostí a starostí.

Naštěstí rekonstrukce 9. prosince 2019 byla ukončena a hospoda u Žaludů znovu otevřena. Nová provozovatelka se stará o spokojenost hostů. Pro mladé je zde možnost hraní šipek, pro střední generaci jsou k dispozici dva kulečníkové stoly a pro seniory krbová kamna, které příjemně hřejí a dodávají pocit pohody.

Pro motorizované hosty je k dispozici nově zřízené parkoviště. Devadesát procent hostů se navzájem zná. Každý ví, kdo co dělá, kde bydlí a jaké má problémy. Jsou to lidé různého společenského a také politického zaměření. Proto se tam vedou diskuze o politickém dění v obci, ve státě a i ve světě. Lidé se zde sdružují a vzájemně si pomáhají. Takže tato hospoda není místo, kam se chodí hosté opíjet, ale instituce, která sdružuje obyvatele obce.

Abych řekl pravdu, tak neznám žádnou hospodu, která by kvůli byrokratickému tlaku skončila, ale jsem toho názoru, že vláda by měla tyto malé hospody podporovat, protože jsou pro obce důležité. Doporučuji všem, kteří projíždějí Velkou Bystřicí, aby se zastavili na dobré jídlo. V hospodě u Žaludů vaří kvalitní klasická jídla. Každý host se sem rád vrací. A tak jsem rád, že jsem občanem Velké Bystřice, která se úspěšně rozvíjí ke spokojenosti obyvatel.

Autor: Josef Slavík