Kliknutím zvětšíteMísta jako je Nový Bor, Kamenický Šenov, Česká Kamenice a vlastně celé Českolipsko a Liberecko mám už od školních let spojena se skalními městy, s tajemnými hrady, výstavními zámky, parky, ale i filmy a pohádkami, také však se sklářskou výrobou.
Je to opravdu kouzelný kraj a strávili jsme zde ve vesničce Okrouhlá vedle Nového Boru v době jarních prázdnin pár velmi příjemných dní.
Jako obvykle jsem plánoval, že budu fotit a vám čtenářům přibližovat hlavně přírodní krásy tohoto koutu naší země. Shodou okolností a díky ochotě našich hostitelů, Heleně a Láďovi, jsme se hned první den měli možnost podívat do sklářské manufaktury firmy Jílek v Kamenickém Šenově.
Paní Šárka, která nás jednotlivými provozy sklárny provedla, povídala velmi poutavě, nikdo mi nebránil ve focení a hlavně jsme si mohli i něco zkusit.
Poprvé v životě jsem foukal sklo! Na svůj výrobek jsem i patřičně hrdý. Měla to být koule, dokonce jsem ji v tom i viděl, pan mistr, co mi chystal sklo, v mém výtvoru ale spatřoval spíše ženské ňadro. Asi jsem byl ještě podvědomě v Moravské Třebové. Ale posuďte sami, fotografii určitě v galerii najdete.
Sklárna vstala takříkajíc z mrtvých, kdy po nuceném výhasu v roce 2005 byla před časem obnovena především ruční výroba foukaného skla.
Dnes skláři na šesti pánvích vyrábějí skvostné originály z olovnatých i bezolovnatých sklovin, zvláštností je pak třeba hutně tvarované sklo nebo sklo pro architekturu.
Paní Šárka by mě asi opravila a hlavně doplnila, detailní popis však není mým cílem. Je strašně fajn, že se podařilo obnovit život sklárny založené už v roce 1905 a nezbývá než firmě Jílek popřát hodně spokojených zákazníků.
Podle vzrůstajícího zájmu o její originální výrobky lze soudit, že směr, který noví majitelé nastavili, je ten správný.
Na další den byl v našem plánu Sychrov a jeho krásný zámek, také však Kryštofovo údolí se zajímavým orlojem a viaduktem. Obojí se podařilo, jen technická závada na orloji nám zabránila vidět jej v pohybu.
Ale navadí, dopolední exkurze v Lasvitu v Novém Boru to bohatě vynahradila. Zásluhou Zuzky, dcery Ládi s Helenou, díky její výřečnosti a neodbytnosti, jsme se zcela mimo turistickou sezónu dostali na prohlídku interiérů skleněné roubenky, sídla firmy.
Zdá se vám to podivné? Skleněná roubenka? Ale ano, krásný starý roubený dům je zvenčí zcela obložen skleněnými panely a jeho vnitřní prostory jsou svěže moderní a velmi přitažlivé.
Černý a Skleněný dům, jako metafory tmy a světla, jsou součástí unikátního komplexu, sídla české sklářské firmy Lasvit zaměřující se na design a návrhářství.
Fotit se dalo ve všech prostorách, dokonce v kancelářích se zaměstnanci, jedno místo je však fotografování zapovězeno. Jde o přes několik podlaží vysokou halu, kde se před expedicí k zákazníkům skládají složité konstrukce impozantních, zcela jedinečných lustrů a designových svítidel.
Šejkové si nepřejí, aby fotografie pro jejich rezidence a hotely vyráběných skvostů kolovaly na sociálních sítích a v designových časopisech před jejich instalací. Proto fotografii snad 20 metrů vysokého a neskutečného svítidla ve fotogalerii nenaleznete. Možnost si jej prohlédnout však stála za to.
Celý Skleněný dům v noci září a symbolizuje tak obnovu sklářství v tomto krásném regionu. Budova byla oceněna také v soutěži Dezeen Awards 2020.
Zážitků ze severních Čech, fotografií ze zajímavých míst, mám spoustu, proto se sem někdy příště určitě vrátíme.
Vždyť Hřensko, Panská skála, Zlatý vrch, Pravčická brána nebo Bezděz jsou destinace a lokality výjimečné nejen u nás, ale možná i v rámci celé Evropy.
Karel Machyl
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
