Kliknutím zvětšíteKdyž kvetou mandloně, je to skutečně svátek, který místní obyvatelé slaví společně s milovníky vína z celé Moravy, Čech, Slovenska i mnohem vzdálenějších zemí.
O posledním březnovém víkendu se jich na Slavnosti mandloní a vína sjely do Hustopečí tisíce. Až jsem litoval, že jsme nevyrazili někdy přes týden a neužili si sady bez lidí.
Ale slavnosti mají svou neopakovatelnou atmosféru, kdy se náměstí zaplní stánky se všemi možnými výrobky z mandlí, své produkty zde ale nabízejí i vinaři, řezbáři, výrobci keramiky, prodejci květin. Pestrá škála výrobků a hlavně lidí, kteří se do městečka sjíždějí především kvůli jedinečné kráse kvetoucích stromů mandloní.
Tato teplomilná dřevina se zde nachází v každé i malé zahrádce. To, co však láká především, jsou dva městské mandloňové sady.
Ten známější v lokalitě Hustopečský starý vrch je dokonce vybaven rozhlednou, která nabízí pohled na rozkvetlé řady mandloní i krajinu pod Pálavou hezky shora, ten menší, ale neméně krásný nese název Kamenec. V tom větším z nich roste nyní na více něž 500 stromů, v tom menším asi 400.
Velmi cenná je ale celá oblast. V sousedství obou zmiňovaných sadů se nachází stanoviště zahrnutá do soustavy evropsky významných lokalit nesoucích označení Natura 2000.
Pojmenování jako Kamenný vrch u Kurdějova nebo Přední kopaniny jsou známy výskytem stepních společenstev travin i jiných chráněných druhů rostlin, jako je koniklec velkokvětý, hlaváček jarní, ale i orchidejí, jejichž příkladem je třeba vstavač vojenský.
Nejen vzácné rostliny, ale i chráněné druhy živočichů obývají tato jedinečná místa. Jejich zástupci jsou třeba ještěrka zelená, modrásek hořcový Rebelův nebo drvodělka fialová.
Oba městské mandloňové sady mají rozlohu téměř 5 hektarů a jsou zcela jedinečné v rámci celé ČR. Mandloň obecná je strom patřící do stejného rodu Prunus jako mnohem známější švestka, broskvoň nebo višeň.
Pochází z Přední Asie a severní Afriky, odkud se rozšířila do celé řady teplejších oblastí v Evropě, hlavně v okolí Středozemního moře.
U nás na Moravě byly mandloně vysazovány ve větší míře především po druhé světové válce, z tisíců stromů však do konce tisíciletí přežily jen dva menší sady právě v Hustopečích. Přeživší mandloně v nich byly navíc v žalostném stavu.
Jen díky úsilí města Hustopeče a nadšení desítek a stovek dobrovolníků se podařilo stromy zachránit a sady stabilizovat.
Dnes tak mohou turisté obdivovat u nás zcela ojedinělou přírodní a vlastně i kulturní památku, společenství nádherných stromů kypící životem a přinášející radost tisícům lidí nejen krásou svých květů, ale i vůní a neopakovatelnou chutí svých plodů - mandlí.
Karel Machyl
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
