Hranolová věž a Královská kaple: V minulosti tyto prostory tvořily reprezentativní a obrannou část středověkého Špilberku.

V Hranolové věži zaujmou vysoké stropy s dřevěnými krovy nebo kachlová dlažba se znaky zemí, které ovládal Přemysl II. Nepřehlédnutelná je i rozměrná dřevěná orlice z 18. století, která je znakem Moravy a patří mezi největší exponáty hradu. V horní částí je pak výhled na město z malých okének.

Hned vedle je Královská kaple, kde na první pohled uchvátí barevné vitráže (nejlépe, když přijdete za dopoledního slunce a uvidíte, jak si jeho světlo pohrává s průsvitností a barevností vitráží).

A nad těmito prostory se nachází hradní rozhledna. Nejkrásnější výhled na město Brno se lidem nabízí na Špilberku na rozhledně, která se nachází v nárožní věži ve východní části hradu. V centru města Brna se člověk nedostane výš, než právě sem, na rozhlednu na Špilberku.

Historické centrum je vidět velmi dobře, snadno lze rozpoznat věže kostelů (sv. Tomáše, Jakuba, Janů, jezuitský i červený kostel), věž radnice i katedrálu na Petrově a také 111 metrů vysoký AZ Tower.

A když se budete z hradu vracet do města, koukněte se ještě na jednu zajímavou stavbu pod ním. Tou je novogotická budova tělocvičny Pod Hradem (Údolní 221/3). Architektem byl August Prokop. Byla postavena v roce 1868 a obnovena byla po požáru v roce 1878.

Budovu si nechal postavit Brünner Turnverein (Brněnský německý tělovýchovný spolek). Jeho role byla obdobná jako u tělocvičné jednoty Sokol v českém prostředí. Stavba tedy nutně ztělesňovala národní hodnoty a ideály, navíc do doby výstavby Německého domu suplovala tělocvična německé kulturní centrum Brna, jeho koncertní i divadelní sál.

Smutnou úlohu hrála tělocvična, podobně jako Německý dům, po osvobození v roce 1945, kdy se stala místem poprav brněnských Němců, kteří se exponovali v době protektorátu.

Oběšen zde také byl Stanistav Kotačka, vrah Josefa Bierského z paraskupiny Wolfram. V současnosti v budově sídlí Centrum univerzitního sportu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Miloš Rufer jr. (za přispění informací z webu hradu a wikipedie)