Svými činy obsáhl stupnici převážně temnějších odstínů lidského bytí, přesto v úvodní etapě husitských válek dosáhla pomyslná křivka jeho života vrcholu – Jan Žižka z Trocnova se svým přičiněním (jeho vzestup také jistě ovlivnila celková společenská situace) stal největším hráčem na pomyslné vojenské (politickým hegemonem nebyl a ani být nemohl) šachovnici let 1419 – 1424.

Jak se však jednooký a posléze slepý (?) válečník jevil svým současníkům - spojencům i protivníkům, jaký byl odlesk dějinné paměti související s jeho osobou v myslích lidí následujících generací? Jaký byl jako člověk, manžel, otec, voják? Byla jeho vizuální podoba alespoň přibližně totožná se vzhledem herce Zdeňka Štěpánka ve filmech režiséra Otakara Vávry?

Ilustrační foto.
Nedělní chvilka poezie s Tomášem Přidalem a básní Věčná netrvalost

Sestavit objektivně vyvážený osobnostní portrét trocnovského zemana není jednoduché. Historikové v době dávné i nedávné posuzovali Jana Žižku odborně, ale jejich pohled byl mnohdy ovlivněn příslušným konfesijním a ideologickým zabarvením i soudobou politickou realitou nacionálního devatenáctého a částečně totalitního dvacátého století.

V závěru druhé dekády jednadvacátého století dokončil Žižkovu monografii historik Petr Čornej (*1951). Osobnost Jana Žižky z Trocnova popsal do všech detailů a ve čtenářích evokoval dojem důkladného průniku do dobových reálií a potažmo i do hejtmanova blízkého okolí.

 Hlíva ústřičná a Penízovka sametonohá - zimní houby zdravotně prospěšné.
Listnaté stromy a pařezy kolem říčky Hloučeli a Romže vydávají zdravé houby

Zdálo se, že po Čornejově knize nebude následovat jiná ‚žižkovská‘ publikace, ale opak je pravdou. Téměř o generaci starší historik František Šmahel (*1934) nyní čtenářům nabízí v aktualizovaném vydání svůj pohled na Jana Žižku z Trocnova.

Rodák z Trhové Kamenice u Hlinska napsal text publikace v období myšlenkového obrození tzv. pražského jara, vždyť kniha vznikala na přelomu let 1968/1969.

Zdálo se být proto zvláštní, že v době, kdy je mediální prostor ‚ovládán‘ Čornejovým Žižkou, svolil k novému vydání své monografie. Záměr se však ukázal jako oprávněný, neboť zájemcům o poznání Žižky tím Šmahel umožnuje rychlou a přehlednou orientaci.

Po stopách válečného veterána od Tobruku a Dunkerque Viktora Wellemína.
Po stopách válečného veterána od Tobruku a Dunkerque Viktora Wellemína

V devíti kapitolách, obohacených o antologii archivních pramenů a literatury, doplněných esejí historika Martina Nodla věnovanou autorovi knihy, popisuje život a zejména pět slavných let husitského hejtmana přímočaře s akcentem hlavního hrdiny jako válečníka a zároveň člověka bojujícího pro správnost víry bez kompromisů, s určitým stupněm rytířskosti (Šmahel dokazuje Žižkovo milosrdenství vůči ženám a dětem svých odpůrců z řad nobility).

Od Jana Žižky z Trocnova však udržuje dostatečný odstup – jeho činy především objektivně hodnotí optikou doby vymknuté z kloubů, kterou léta po roce 1419 bezesporu byla.

Obzvlášť zajímavé jsou komentáře k historickým pramenům týkajících se samotného Jana Žižky (cenné je především doplnění veškeré bibliografie do současné doby) i k tematickým okruhům jeho života – válečných střetnutí, problematiky vojevůdcovy slepoty, vztahů s jeho druhy či vojenskými protihráči aj.

Podzimní procházka z Bludova na Bludovský kopec, Bludoveček do Šumperka.
Tip na výlet: Procházka z Bludova na Bludovský kopec, Bludoveček do Šumperka

Důkladně publikovanou antologií dobových písemností dává autor nahlédnout do nitra Žižkovy osobnosti více než např. Vávrovy schematické filmy.

Nové vydání Šmahelovy knihy Jan Žižka se ukázalo jako zcela opodstatněné. Autorovy znalosti, badatelský přístup a stylistická obratnost dokazují nadčasovost jeho tehdejšího záměru.

Z návštěv  veletrhů na brněnském Výstavišti na počátku šedesátých let.
Vzpomínka z Výstaviště. Takhle vypadaly brněnské veletrhy před šedesáti lety

Naskýtá se také zajímavé srovnání odborné koncepce i způsobu myšlení dvou významných historiků a nabízí se přísloví – když dva dělají totéž, není to totéž… Výsledně lze potvrdit pravdivost tohoto přísloví, ovšem ve smyslu vynikající kvality obou publikací.

František Šmahel: Jan Žižka – ISBN:978-80-257-3502-2, 292 str., 1. vyd.
Nakladatelství Argo v edici Ecce Homo/sv. 24, Praha 2021

Stanislav Vaněk

Tento vláček zdobí Muzeum Hraček Stuchlíkovi v Novém Bydžově.
RETRO: Hračky z minulého století. Také jste je měli ve svém pokojíčku?