Renata a Vratislav Košťálovi, autoři knihy, rozdělili text do tří základních kapitol - anglické, skotské a irské šlechtické rody tak tvoří tři samostatné celky. Jednotlivé podkapitoly vždy začínají vyobrazením rodového erbu a datací období, ve kterém členové konkrétního rodu žili na našem území. Textová část nejprve obsahuje popis příslušného rodového erbu, postupně následují pasáže o historii rodu, osudech jeho příslušníků v českých zemích a každou podkapitolu uzavírá přehled jednotlivých rodových hradních a zámeckých sídel.

Text obsahuje mnoho kompaktně stylizovaných informací a je doplněn bohatou obrazovou přílohou. Jeho informativní hodnota je značná a v pasážích věnovaným památkovým objektům jí zvyšují přesahy do současnosti. Čtenář tak čerpá znalosti nejen o jejich historii, ale také o aktuálním stavebním stavu – je potěšitelné, že podíl opravených a zachráněných sídel z těch, kterých se kniha týká, se během uplynulých třiceti let zvýšil oproti těm, které na svoji záchranu teprve čekají.

V textu knihy se vyskytuje nepřesnost ohledně data úmrtí následníka rakousko-uherského trůnu prince Rudolfa, který zemřel v roce 1889, nikoliv v roce 1899. Problematické jsou popisy některých erbů. Autoři zřejmě nerozeznávají mezi heraldickou podobou orla a orlice. Není dbáno na sjednocení a správnost popisů erbů, které tyto figury obsahují. Orel se kreslí s dvěma hlavami, orlice s jednou hlavou.

V prvním a čtvrtém stříbrném poli srdečního štítku erbu rodu Butlerů z Clonebough se nalézá černá orlice se zlatou zbrojí – popis v textu je správný – str. 9. V erbu rodu Brownů z Camusu a Monte Anna se ve stříbrno-černém polceném štítu nalézá orel obrácených barev se zlatou zbrojí – popsán je však jako orlice (!) – str. 63. Klenotem erbu Conwayů z Waterfortu je na korunované přilbě černá orlice se zlatou zbrojí – v textu je však popsána jako černý orel (!) – str. 73. Ve zlatém srdečním štítku erbu rodu Stommů se nalézá černá orlice se zlatou zbrojí nesoucí na prsou znak habsburské dynastie - v červeném štítu stříbrné břevno. Klenotem erbu je na korunované přilbě totožná erbovní figura. V obou případech je tato erbovní figura popsána jako černý orel (!) – str. 137.

Nepřesný popis se týká také erbu rodu Gordonů. Jeho příslušníci byli a jsou nositeli modrého štítu se třemi zlatými kančími hlavami s červeným jazykem. Popis na str. 195 je formulován v podobě, že se jedná o hlavy divočáků, přičemž přípustný by kromě výrazu kančí hlavy byl případně výraz sviní hlavy. Na většině heraldických památek rodu Leslie, dochovaných na našem území, je ve stříbrném štítu modré břevno se třemi zlatými přezkami vyobrazeno vodorovně. V knize je však namalováno kosmo, v tomto případě se tedy jedná o ve stříbrném štítu kosmé modré břevno se třemi zlatými přezkami. Popis erbu však jeho podobě neodpovídá – str. 215.

Nepřesnosti v heraldické části knihy však nesnižují dobrý dojem, který čtenář nabývá během její četby. Byla napsána publikace, jejímž cílem, jak autoři sami uvádějí, není uceleně zpracovat dané téma, ale upozornit na souvislosti mezi příslušníky anglosaské šlechty a českými zeměmi. Bonusem navíc je kvalitně odvedená polygrafická práce se záměrem evokovat vizuální podobu knihy v retrospektivním stylu. Dýchá tak na nás atmosféra doby, kdy potomci posledních generací Angličanů, Skotů a Irů s modrou krví v žilách, prožívali ve zlomových časech zániku Rakousko-Uherska a trvání prvních dvaceti let nově vzniklé republiky derniéru své dějinné úlohy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vždyť z uvedených dvaceti čtyř šlechtických rodů pouze Parishové ze Senftenbergu žijí na území České republiky i v současné době.

Renata a Vratislav Košťálovi: Britská šlechta v českých zemích – ISBN: 978-80-7364-076-7, 280 str., 1. vyd., Barrister a Principal, Brno 2018

Autor: Stanislav Vaněk