František Štajgr byl mimo jiné i členem mezinárodního soudu v Hágu. Byl držitelem zlaté pamětní medaile Univerzity Karlovy, zlaté pamětní medaile Komenského v Bratislavě, čestné plakety ČSAV „Za zásluhy o vědu a lidstvo", člen učitelského sboru Univerzity karlovy v letech 1939 - 1968, člen učitelského sboru právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě v letech 1935 - 1939, předseda vědeckého kolegia věd a státu a práva v letech 1964 - 1966 děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy, řádný profesor občanského práva na právnické fakultě UK, člen vědecké rady UK, vedoucí rektor časopisu Acta universitalis Carolinac - Jurdika i rozhodce rozhodčího soudu Československé odbchodní komory.
V době druhé světové války, když byly vysoké školy uzavřeny, bydlel v Bělkovicích. Mnozí občané ho měli v paměti jako učitele hudební výchovy (hlavně hry na housle). Jeho syn byl hudebním skladatelem a redaktorem hudebního vysílání v ČSR Rozhlase Praha. Zemřel ve věku 51 let.
Pro zajímavost je nutné uvést i další okolnosti. V lednu roku 1945 byl v Bělkovicích vytvořen tajný Národní výbor, jehož předsedou byl zvolen profesor Štajgr. Funkci předesesy MNV vykonával od května do prosince 1945.
Od 1. ledna 1946 byl povolán na Karlovu univerzitu v Praze do funkce profesora právnické fakulty. Jeho manželka byla za svobodna Patáková. V závěru svého života byla dlouhodobě vážně nemocná. Dosud se mi o ní nepodařilo zjistit podrobnější informace.
Profesor Štajgr zemřel 31. srpna 1972 v Praze.
V Československé televizi byl uveden pořad "Křeslo pro hosta", v jehož druhé části promluvil profesor UK Praha Zdeněk Češka. S panem profesorem jsem pozděni navázal osobní kontakt. Výsledkem byla účast zástupců UK Praha na odhalení pamětní desky na Štajgrově rodném domě v Bělkovicích. To se konalo 4. září 1982. Současně také proběhlo odhalení pamětní desky na Dělnickém domě zvaném Parlament v Lašťanech.
Jiří Skarupský,
emeritní kronikář obce Bělkovice-Lašťany
