Utopil jsem se
V myšlenkách

Ztratil jsem hlavu
V oblacích

Propadl jsem se
Hanbou

Spálil jsem se
Důvěřivostí

Tolik se mi toho stalo
V obrazech řečených slov
Až se cítím ublížený
Zklamaný uvnitř sebe

Všechno jsem vydržel
Mám přece tuhý kořínek

Mě jen tak nic nezlomí
Možná jenom strach

Nyní se už méně bojím
Co mě zase potká
Jsem si však jistý
Že se mnou nic jen tak nezamává

Lehko
Jako s kusem hadru

Nikdo mi již nevmete do tváře
Špínu a nadávky
Už nehodlám nic žehlit
Těm druhým, kteří žádali o pomoc

Ač rád pomohu lidem
Moje přívětivost a obětavost
Mě málem přivedla do slepé ulice

V patách mi již nejsou
Potíže a Vymahači duší

Raději ať pohrozí
Těm Prokletým…

Má duše je čistou lilií
Moje slova pohlazením
Mé myšlenky jsou prosluněné
Dobrou náladou, hřející blahem

Můj srdeční tep
Udává ten správný směr

Už nikdy víc
Nechci být člověkem
Z duše dobrým
Kterému za to
Hází pod nohy
Klacky zrady

Tomáš Přidal