NOČNÍ RÁNA & RANNÍ NOCI

Tomáš Přidal

Jehlami přízemního slunce

Zašívám černé ráno

Světlo se zavrtalo

Do struktury vakua


Černé noční ráno

Probouzí myšlenku

O nevěře jasnosti

Urozenosti jdoucího života


Zatímco noc

V ranních hodinách

Ožívá ponurým přítmím

A lidé se probouzí do tmy


Někdo svolává

Na počest opaku

Sněm o přidělení hlídek


Stráž nad světem

Po jeho rozpadu

A znovu oživení

Systémových aktualizací


Je stejně zapotřebí

Jako když Bůh

Odpočíval po náročné práci

A donutil se k výtečnému nápadu:


Stvořil člověka!


Od té doby jej nikdo nespatřil

I když lidé v něj stále věří


Přestože modlitby

Jsou jen nehmotná slova

Úcta a pokora jim dává váhu


Váhu, kterou Stvořitel

Rozpůlil v ráno a noc

Dal dnům několik rozměrů


Do doby

Než zešílel

Zšedivěl

Sám zbláznil svět


Pro všechny

ďasy

na pevné zemi

(své) Matičky Země!

Ilustrační foto
Čas na poezii s Tomášem Přidalem a novou básní Dovnitř a ven
Ilustrační foto.
Nedělní chvilka poezie s Tomášem Přidalem a básní Pro...