HNÁT OKAMŽIK VLASTNÍ ZÁHUBY

Tomáš Přidal


Má to jeden
ostrej háček,
z hnízda ulít
jeden (atomovej)
BumBum-ptáček.

Všichni řekli:
tvrdý sýr,
od těch dob
je tady mír.

Až na výjimky
je to tak,
Planetu neohrožuje
už žádnej BumBum-pták.

Agrese - ta klesla,
lidi kupujou si vesla,
prej chcou vidět bájnej Styx,
tam je Pták - sám Ptakopysk!

Tak jedeme taky…
Mámo, děcka - balíme!
K obědu si dáme raky,
pokud ňáky ulovíme.

Tak nečti tyto řádky,
sbal si švestky do rance,
život ten je krátký,
hlavně pro zloděje a pos…lance.


Varování:

NEČTI tyto odstavce,
slouží k jiným účelům!

…jako „slovní podstavce,”
(držící jazyk pevně za zuby)
k uším nenapravitelných rebelů…


…ženou okamžik své vlastní záhuby.


Párem skeletonských koní,
každému jejich kopyta odzvoní.


…z doslechu… - - - -…v posledním nádechu.

Jako střepy života,
které smrt drtí
v ostrý prach…


P.S.: Smrt je synonymum slova Vrah,

….to jenom bohové jsou věční…


…a my ti zbyteční…(?)


SNAD?!

Ilustrační foto
Čas na poezii s Tomášem Přidalem a novou básní Tajemství kresby, která ožívá
Ilustrační foto.
Nedělní chvilka poezie s Tomášem Přidalem a básní Prach tisíce otazníků