BEZHLASNĚ

Tomáš Přidal


Do roztrhání duše,
chci Tě věčně milovat,
jak říká se to jednoduše,

(vzít si… poté odebrat?)

Její srdce, její city,
její moudro z hlavy,
tolik to chci…

Chceš to samé…

…chceš to i Ty?

Zbavit se otravy,
v krvi, v hlavě, v celé mysli,
dojdu brzo nápravy.

Bují ve mně dvojí smysly,
padám těžce do trávy;
vedle Tebe sunu se…

jak hlemýžď , had i giga červ,
říkáš mi: Ty humuse!

(zlostí cuká každý nerv).

Žilami se pouštím do cév.
Píšu naše novoroční PF

(poněkud předčasně)


Ovšem

souhlasíš s tím bezhlasně

Ilustrační foto
Čas na poezii s Tomášem Přidalem a novou básní Odpověď (je) zakódovaná v čase
Ilustrační foto.
Nedělní chvilka poezie s Tomášem Přidalem a básní Hnát okamžik vlastní záhuby