Při ranním vstávání v pondělí 16. března se dozvídám, že oblast Litovle a Uničova je uzavřená kvůli zvýšené nákaze koronavirem. Žiju ve Šternberku a tady mám taky práci jako řidič velkoobchodu s nápoji a potravinami. Takže první reakce je: a jsme v pr…

V Litovli a v Uničově zavážíme naše firemní obchody, k tomu nějaké trafiky a soukromé potraviny. Během dne, kdy jedu linku na sever Moravy, pořád poslouchám rádio. Po návratu na firmu mi bylo řečeno, ať zavezu zboží do našeho obchodu v Litovli.

Vjet můžete, pak ale musíte do karantény

V bláhové naději, když jsem z rádia slyšel našeho skvělého pana hejtmana, že zásobování je přes počáteční problémy vyřešeno, vyrážím ze Šternberka směr Litovel. Čas těsně po 14 hodině. Po příjezdu na hranici "válečné zóny" mi je policisty sdělena jedna jediná informace: „vjet tam můžete, zpátky taky, ale ihned poputujete do karantény." Ptám se proč?, když mám roušku, rukavice a vezu základní potraviny.

Po půl hodině, kdy se majitel firmy dohaduje po telefonu s hygienou (KHS) a starostou Litovle, dostávám pokyn vrátit se na firmu. Můj dojem z toho všeho? Hejtman lže jak když tiskne, že zásobování je vyřešené, policejní hlídka u sebe neměla ani jednu ochrannou pomůcku jako roušku, respirátor či rukavice, čímž podle jeho tvrzení v rádiu v poledne měly být vybaveny všechny hlídky na hranicích zóny a měly jimi vybavovat zásobovatele základními potravinami, kteří u sebe tyto pomůcky nemají. 

Sorry, nemáte roušku…

V úterý ráno začínám být alergický na lidi v obchodech, kteří nemají roušku. Takže jim to říkám na rovinu: „Sorry, nemáte roušku, a dokud tady budu skládat zboží, tak budete čekat venku minimálně pět metrů od dveří." Samozřejmě se setkávám s reakcemi typu polib mi pr…

Zaměstnanci bez ochrany

Ve středu to začíná gradovat, navíc když mi kamarádka, která pracuje v obchodní síti Hruška, napíše, že ještě nedostali ani jednu roušku.

Nákupy seniorů? Nikdo to nedodržuje

Zaměstnanci Hrušky ve čtvrtek ve Štenberku i přes vládní nařízení stále nemají ani jednu roušku od zaměstnavatele.

Co se týká doby nákupů vyhrazené pro lidi nad 65 let, tak se jenom směju, nedodržuje to vůbec nikdo a ani není kdo by to uhlídal.

A můj pocit z toho všeho od pondělka?
Žiju a pracuju ve stresu, jaký jsem snad ještě nezažil, stejně tak i moje rodina. Zaráží mě, bohužel často viděná neochota lidí nosit roušku. Prostě pokud v tom teď nebudeme všichni zajedno, tak pak se můžeme sejít "v jednom hromadným hrobě".

Michal Vrána