Po pěti letech jsme tuto oblíbenou a vyhledávanou akci opět mohli uskutečnit, a jak uvedla por. Klára Beranová Dis z Hasičského záchranného sboru v Olomouci, byli jsme první škola a obec po všech zákazech a omezeních.
Co všechno bylo k vidění a vyzkoušení? Vezměme to pěkně popořádku. Sanitka s celou posádkou i figurínou, kterou jsme pravidelně oživovali. Lékaři ochotně vysvětlovali, jak ošetřit drobná i větší poranění.
Své znalosti, které si děti zapamatovaly, mohly uplatnit hned u vedlejšího stolečku a vyplnit krátký testík zdravovědy. Viděli jsme záchranáře v akci, neboť osádka vozu byla ve službě a během dopoledne musela s houkáním a s majákem okamžitě odjet k pacientovi.
Po velkém betonovém hřišti se proháněla elektrická autíčka, ale také kola a koloběžky na mobilním dopravním hřišti. Za každou chybu nedostali řidiči ani pokutu, či řidičské body dolů, ale „trestňák“ do soutěžní karty.
V cíli si pak ještě zopakovali, co vše patří do povinné výbavy cyklisty (a kola), nasadili si tzv „opilecké“ brýle, aby si vyzkoušeli, jaké to je, když řidič před jízdou požije alkohol a proč se to tedy nesmí. Naštěstí bourali jen do připravených kuželů na trati, ne do lidí, či stromů a věcí.
Preventivní skupina Policie ČR tak nabídla nejen tento prožitek, ale také nás vyzkoušeli ze znalostí dopravních značek a předpisů.
Opodál bylo připraveno i auto s posádkou pro případ, že bychom měli být pokutování či zatčeni ?. Nebylo třeba, ale policejní maják a jeho zvuk jsme během akce viděli a slyšeli několikrát.
A hned vedle parkoval další zajímavý vůz, vozidlo Armády české republiky, u něhož jak na stráži stál voják a s obdivuhodnou trpělivostí popisoval a vysvětloval, co vše musí ve službě pro svou vlast ovládat a co k tomu potřebuje.
Pokud jste proběhli opičí dráhou, přenesli zraněného a správně použili telefonní číslo na hasiče, policii či záchranku, ocitli jste se přímo u hasičského vozu, mohli jste si ho prohlédnou a opět se dozvědět, co vše je v takovém autě zapotřebí.
Vysílačkou jste se spojili s další skupinkou a vzájemně jste si mohli předávat rozkazy. Bohužel se během akce z vysílačky velitele požární stanice ozval pokyn k okamžitému vyjetí k zásahu.
Nad celým areálem vyčníval skoro až do nebe výsuvný žebřík dalšího hasičského auta. Tam už čekali další z posádky, aby vás nasoukali do svého záchranářského obleku. Někteří sice do něj zapadli, jak kocour v botách do princových šatů, ale zážitek to určitě byl obrovský.
Na posledním stanovišti za policejními páskami se děly velmi nebezpečné věci. Příslušníci Městské policie v Uničově za pomocí odchytového zařízení a soutěžících překazili potulku modré obludy, speciálními kleštěmi ulovili cizokrajného hada.
Nakonec si děti mohly zastřílet na terč, plechovku nebo teroristu. To vše za body do účastnického listu. Ještě než děti ukončily plnění úkolů a odevzdaly soutěžní list, zaběhly si dovnitř do kulturního domu na poslední stanoviště na test požární ochrany.
Pokud měly hlad, pak si mohly zakoupit něco na zub v malém občerstvení.
A závěrem bezpečnostně branný den v číslech: téměř 150 dětí, soutěžících nebo jen tak přihlížejících, asi 50 dospělých (možná i víc), kteří své ratolesti doprovázeli a obcházeli s nimi všechna stanoviště, 21 záchranářů, kteří po celé dopoledne s úsměvem a s ochotou předváděli, vysvětlovali, zapojovali děti do soutěží, vypisovali body…
VELKÉ DÍKY VÁM VŠEM! 12 paních učitelek, které připravily naše vlastní stanoviště a zkoušely děti z potřebných dovedností, ze znalostí důležitých telefonních čísel a jak je správně použít při ohlašování mimořádné události, jak přenést zraněného, vysvobodit se z hořícího domu nebo rozvalin proběhnutím opičí dráhy, z povinné výbavy cyklisty.
Nakonec spočítaly body, vyhlásily a ohodnotily malou symbolickou odměnou ty nejlepší. Ale něco na památku si odnesli úplně všichni! Malou drobnost, omalovánky, vystřihovánky, skládačky, pexesa se záchranářskou tematikou a hlavně velký zážitek!
100% počasí, obloha vymetená, sluníčko; dobrá nálada a dobrůtky v malém bufetu (palačinky, párek v rohlíku, domácí sladkosti ke kávičce či čaji).
Děkujeme všem příslušníkům integrovaného záchranného systému a vojákům, organizátorům a účastníkům za fantastické dopoledne! Někdy příště zase na shledanou.
Jana Kukučková,
ředitelka ZŠ Paseka
