SLUNEČNÍ JEŽEK
Tomáš Přidal
Sluneční ježek
V kleci mraků
Vytáhnout se
K Výšinám Nebes
Jako kdysi v mládí
A uhýbat slovy
O jeho dopadení
Kdo vztáhl ruce
Vždy se spálil
Kdo seřídil křídla
Pokaždé spadl dolů
Sluneční ježek
Nechce ven
Chce zůstat
V úkrytu
Z bouřkových mříží
Proboha, kdo řekl
Všem vlaštovkám
Aby opustily teplý kraj…
Navrací se
Stejně jako paměť
Na příhodu
Jak ježek dlouho
Na slunci stál
Vyhříval své bodliny
Až ho souhra okolností
Vystřelila do Oblak
Kde nyní hoří vzrušením
Z obdivuhodné výše
Se ztopořenými špendlíky
Na těle…
Dotáhl to vysoko
Nyní je Osvíceným
A to zcela doslova…