SLUNEČNÍ JEŽEK


Tomáš Přidal

Sluneční ježek

V kleci mraků

Vytáhnout se

K Výšinám Nebes

Jako kdysi v mládí

A uhýbat slovy

O jeho dopadení


Kdo vztáhl ruce

Vždy se spálil

Kdo seřídil křídla

Pokaždé spadl dolů


Sluneční ježek

Nechce ven

Chce zůstat

V úkrytu

Z bouřkových mříží


Proboha, kdo řekl

Všem vlaštovkám

Aby opustily teplý kraj…


Navrací se


Stejně jako paměť

Na příhodu

Jak ježek dlouho

Na slunci stál

Vyhříval své bodliny

Až ho souhra okolností

Vystřelila do Oblak

Kde nyní hoří vzrušením


Z obdivuhodné výše

Se ztopořenými špendlíky

Na těle…


Dotáhl to vysoko


Nyní je Osvíceným

A to zcela doslova…