KLUK, KTERÝ MILOVAL ZLATÉ RYBKY


Tomáš Přidal


Říkali mu

Ty, Kluku!


Miloval vodu,

jako kdyby ní žil odjakživa.


Snadno se do ní ponořil

a pozoroval prazvláštní ticho

kolem sebe…


Ve své hlavě.


Unášen mateřským proudem
nechal čas zvláštně plout,

dělal malá tempa,

zanořivše se ještě hlouběji.


Miloval zlaté rybky,

které dováděly

kolem jeho hlavy,


připadaly mu jako koruna

pro podmořského prince,

který převzal moc

z vůle samotného Poseidona.


Kluk, který miloval zlaté rybky

měl nejraději domácí sladkovodní vody,

mořská jej štípala do očí

a příliš mu nelahodila.


Toho dne, kdy se Kluk vynořil

nad hladinu & nadechl se,

tomu je dlouhá doba…


Naučil se

(jako jediný suchozemský tvor)

žít se zlatými rybkami

a poddat se kouzlu vln.


Kluk dospěl v muže,

jeho touha po vodě jej však neopustila;

ba naopak, čím více se nořil v myšlenkách,

tím víc poznával vnitřní svět & úděl nechej věci plavat…

Ilustrační foto
Nedělní chvilka poezie s Tomášem Přidalem a básní Nebeská kočka
Ilustrační foto
Čas na poezii s Tomášem Přidalem a novou básní Nová kontrola