2212

Tomáš Přidal


Vybral si život.
Žil ho.
Bez dětí.
Bez ženy.
Spokojenost?
Absolutní.
Zářil štěstím.
Vše dělal sám.
Bez ženy si vystačil.
Přišla chudoba.
Banky krachovaly.
Kriminalita rostla.
Vražd přibývalo.
Krádeží i přepadení též.
Dal se do strany.
Už nebyl sám.
Měl přátele.
Byl jedním z mnoha.
Propagoval hnutí.
Demonstroval.
S přáteli.
Jednou přišel výstřel.
Výstřel módy.
Musel přijít.
Lidé chodili nazí.
Jako Adam a Eva.
Nikdo se nestyděl.
On ano.
Neskrýval nic.
Jenom litoval výběru.
Litoval vybraného života.
Cítil se zranitelnější.
Na nebi zářilo devět Sluncí.
Nikomu nebyla zima.
Léto trvalo již sto let.
Psal se rok 2212…