Jde po středové ose,
taktickými kroky
míjí světelný čas
a doufá v diplomacii.

Posílá dopisy
smutným lidem,
ubírá smíchu
nezdravě šťastným.

Žije v srdci světa,
mezi nebem a zemí,
nechodí ani nelétá,
chodí ve vzduchoprázdnu.

Smýšlí o lidech
jako o světcích,
dává pozor na jejich
revolucionářské názory.

Preferuje čistotu srdce,
nekamarádí se s lhářstvím,
libuje si v jemnosti
a drsnost pro něj neexistuje.

Možná může myslet,
možná může milovat.

Ale nemůže nenávidět.

Protože to by nenáviděl svět.

Tomáš Přidal