Souhra hudebních náhod,
diriguje Osud Sám,
dává důraz na
obtloustlé bubny
vážených sólistů,
snaží se držet notu
s přelétavým houfem houslí.
…snad mu tón příliš neuletí…
Všude proniká melodie,
skrz stěny, duši i srdce,
je nezastavitelná,
lidé chodí k modle,
k řekám i na
koncertní vystoupení,
hudba je život optimista.
…je v blízkosti lidí…
Ladí si nástroje
podle vlastních zvyků,
ptačí chorály
vítají přízeň Jara.
Potulní bardové
brnkají na harfy
a žádají si přízeň
svěží lásky Poezie.
Ovšem ve většině případů
spíše brnkají na nervy,
ač nemají to v úmyslu.....
.....hudba je všude,
stačí tiše naslouchat.
Pozor, zvedá se opona,
začíná koncert
Hudba je život optimista!
Klid, prosím…
Tomáš Přidal
