Kliknutím zvětšíteNejznámějším a nejhledanějším pokladem ukrytým v českých zemích je paradoxně ten nejmladší. Velkou metou pro badatele i hledače a velkým hitem pro média byl po více než třicet let takzvaný štěchovický poklad. K nečekanému rozuzlení došlo v loni.
Kde hledat v Čechách poklad?
Měla to být součást kořisti Třetí říše, která se prý v závěru 2. světové války přepravovala z Berlína přes Madrid do Argentiny a skončila na českém území zakopána kdesi v okolí Štěchovic. Zásilka prý obsahovala pět set čtyřicet beden a její součástí mohl být i originál smlouvy Ribbentrop–Molotov nebo Jantarová komnata.
Pro ukrytí pokladu si němečtí vojáci vybrali místo s velmi omezeným přístupem, jako byly skály, štoly a lesy.
Jantarová komnata pod Štěchovicemi
Už v roce 1946 přijeli do Štěchovic američtí vojáci s německým důstojníkem Günterem Aschenbachem. Ten je dovedl na místo označené malým stromkem. Vyzvedli zde bedny plné dokumentů. Zbytek pokladu tam však údajně zůstal.
Josef Mužík s hledáním před patnácti lety skončil. Zklamaný, zadlužený, znechucený nezájmem o svoji osmnáctiletou práci hledače ukrytých pokladů a dokumentů z II. světové války se rozhodl veškerou dokumentaci ze svého hledání spálit.
Po roce 1989 se po pokladu v okolí Štěchovic usilovně pátralo, ale bez výsledku. Nejznámějšími hledači byli Josef Mužík a Helmut Gaensel. Gaensel dokonce tvrdil, že další součástí pokladu by mohly být návrhy tajných zbraní, například letadlo diskového tvaru, které se údajně vyvíjelo v Avii Letňany.
„Do hledání se zapojily i Johannes Gutenberg University Mainz a The University of Utah a také The University of Tokyo. Jejich práce spočívá v mapování terénu kolem Hradištka a Štěchovic. Používají k tomu satelity a nejmodernější výpočetní techniku. Až mi předají výsledky své práce, porovnáme je a budeme k pokladu zase o kus blíž,“ řekl v roce 2013 Gaensel Deníku.
Jak to bylo se štěchovickým pokladem zjišťoval i badatel Jaroslav Mareš:
K nečekanému rozuzlení došlo v loňském roce. V listopadu Helmut Gaensel přiznal, že si příběh o zakopaných bednách vymyslel. V šedesátých letech seděl ve věznici spolu s mužem, který prý tajemné bedny ukrýval a jeho povídání o ukrytých dokumentech upravil na legendu o štěchovickém pokladu.
Ale kdo ví, třeba se u Štěchovic někdy něco zajímavého opravdu objeví…
Kam dopadá stín, je Napoleonovo zlato
Dalším místem, kde je ukrytý velký poklad, je prý hrad Házmburk v Českém středohoří. Podle legendy je celý kopec pod hradem provrtán tajnými chodbami a místnostmi. „Když Napoleonovo vojsko prchalo z Ruska, údajně sem vojáci ukryli zlato a víno,“ uvádí TopTrendingCZ.
Místem, kde je ukrytý velký poklad, je prý hrad Házmburk v Českém středohoří.
Na cestě zpět do Francie totiž Francouzi měli projít několika německými knížectvími, jejichž obyvatelé je neměli rádi. Francouzi se báli, že by jim Němci zlato sebrali a ještě je zavraždili. Spoléhali ale na to, že chudé zdecimované vojsko nechají lidé projít. Plánovali, že se po válce na Házmburk vrátí a zlato si vezmou. To už se ale nestalo.
„Jedna verze říká, že poklad se nalézá na místě, kam k večeru padá stín Černé věže. Povídá se i o hrušce. Poklad se měl nacházet tam, kam dopadal stín stromu o šesté hodině odpolední. Další verze říká, že je poklad zakopán na místě, odkud je vidět hrad a zároveň střechu hájecké myslivny,“ prozrazuje web hradu Házmburk.
Pohanský poklad a jezuitské sklepy
Velké bohatství se možná ukrývá i pod kopcem Brada, který leží několik kilometrů od Jičína. Kdysi na Bradě stával hrad, který často měnil majitele, až v 16. století zůstal zcela opuštěný a začal chátrat. Dnes po něm zůstaly jen malé zbytky zdí a příkopy. V podzemí je však údajně zakopán velký pohanský poklad nevyčíslitelné hodnoty.
Říká se také, že pod kopcem měli kdysi jezuité vinice. Když byl jejich řád zrušen, jezuité se ještě nějaký čas skrývali v tamním vinném sklepě. Ten byl později zazděn a pečlivě zamaskován. Ke sklepu a jezuitským pokladům se dodnes nikdo nedostal.
Kde hledat zlatou husu
Hus je zřícenina hradu na Prachaticku. Vznikl ve 14. století nad řekou Blanicí, aby chránil okolní vesnice. Kolem roku 1427 připadl hrad Habartovi z Lopaty, který se ale stal lapkou a přepadával kupce na tamní Zlaté stezce.
Zřícenina hradu Hus na Prachaticku.
„Proto byl vyhlášen za zemského škůdce a Přibík z Klenového, Petr Zmrzlík ze Lnářů a Jan Sedlecký z Prachatic hrad v roce 1441 oblehli,“ připomíná web Hrady. Hrad byl obležen, dobyt, a poté zapálen a rozbořen. Jeho zkáza pak postupně pokračovala.
Ještě po letech, když Hus už dávno zarostl mechem, sem chodili lidé a hledali v rozvalinách poklady. Vyprávělo se, že loupežníci ukryli uloupené peníze a šperky ve skrýších, které pak pohřbilo zřícené zdivo. Nikdo nic nenašel, zato odtud prý nejednou utíkali vystrašení hledači a vyprávěli, že se jim zjevila Bílá paní.
Nejvíc lidí se pídilo po zlaté huse, která prý sedí kdesi ve skále na zlatých vejcích. Vejce údajně mají takovou cenu, že by se za ně koupilo celé panství patřící k hradu.
Skála, z níž se do Sázavy sype zlato
Český Šternberk, původně gotický hrad ze 13. století, který se vypíná na vysokém ostrohu nad řekou Sázavou, skrývá prý hned několik pokladů. Jedním z nich jsou peníze někdejšího lakotného pána, který musel odcestovat, ale tolik se bál o svých sto tisíc zlatých, že si půlku odvezl s sebou a druhou svěřil svému purkrabímu.
Purkrabí chtěl zlato co nejlépe ochránit, a proto jej jedné noci ukryl na neznámé místo. Jenže pak ho ranila mrtvicea zemřel. Kam schoval peníze, už nikomu neprozradil. „Pán ze Šternberka tedy nechal překopat celé podhradí, dokonce i koryto řeky Sázavy, ale poklad nenašel,“ píše web Výšlapy.
Druhá pověst vypráví, že nedalekou vysokou skálou vede puklina, kterou se dá projít dovnitř, kde se skrývá velký poklad. Podle bájí se každý rok na Velký pátek skála otevře a do Sázavy se vysypou zlaté dukáty. Lidé v řece skutečně odpradávna nacházeli zlaté šupinky a zlato lze v Sázavě při troše štěstí najít i dnes.
Jeden poklad však byl na zámku skutečně nalezen. Babička předposledního majitele hradu Zdeňka ze Šternberka kdysi sbírala starožitné stříbrné flakony a miniatury. Svou sbírku měla na zámku Jemniště, ale když za války Němci rod ze zámku vystěhovali, skončila truhla se stříbrem ve skladu na Českém Šternberku. Za pár let byla hrad znárodněn a noví správci do skladu navezli uhlí a brikety. Teprve když byl v roce 1971 sklad vyklizen, přišlo se na to, jaké cennosti skrýval.
14
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
