Drogy dnes prodává kdekdo, každou chvíli také policisté někoho takového dopadnou, takže by to nebylo nic až tak světoborného… Ovšem v případě Erika je pro laika mimořádně zajímavé to, že ačkoliv vinu popíral jak on, tak i jedna z údajně zneužívaných dívek, kšefťáka s drogou usvědčila nakonec chemie. Čili cosi ve stylu populárních amerických seriálů o skvěle vybavených kriminalistických laboratořích, které z ulomeného nehtu dovedou zjistit vše o okolnostech vraždy, rodokmenu oběti a jejích zálibách v dětství.

Dívka Jana, pro kriminalisty takzvaná korunní svědkyně, která měla podle obžaloby platit za pervitin nejen penězi, ale i sexem, měla mít v době údajných kšeftů třináct let. V té době podle policistů pervitin pravidelně užívala, podle Jany samotné ovšem nikoliv. Proti tvrzení obžaloby, že Jana od Erika pravidelně odebírala drogu, zmíněné děvče do protokolu s klidem vypovídalo, že pervitin nikdy nebralo a ani nebere, a tudíž že jí ani Erik nic dávat nemusel.

Ke slovu pak přišla výše zmíněná laboratoř. Ze vzorku vlasů, což by laika mohlo překvapit, odborníci zjistili, že milá Jana už někdy ve dvanácti či nejpozději třinácti letech začala pervitin užívat. O tom, kdy měla poprvé sexuální styk, sice vzorky vlasů nevypověděly nic, ovšem nesporný doklad o dlouhodobém užívání drogy hodně pomohl soudu v tom, aby mohl jasně konstatovat, že Erik je vinen. Tím pádem několikaměsíční sledovací práce kriminalistů nepřišla vniveč a dealer byl odsouzen. Ještě že tu chemii máme…