Hospodář viděl, jak z lesa vyjíždí neznámé auto, a tak se jej snažil dostihnout. Díky včasnému upozornění policisté osádku vozu opravdu dopadli. „Hlídce se nakonec podařilo vůz s několika muži zastavit. Při prohlídce policisté v autě našli několik legálně držených malorážek a v kufru zbytky krve. Přestože všechno nasvědčovalo podezření, že se jedná o pytláky, museli je nakonec policisté kvůli nedostatku důkazů pustit,“ řekl jednatel olomouckých myslivců Jiří Zbořil.

Policejní mluvčí Miloslav Svatoň k tomuto případu dodal: „Muži tvrdili, že byli na soukromé honitbě. Vysvětlovali, že autem ujížděli, protože měli strach – netušili, kdo je pronásleduje.“

Riziko je malé…


Pytláctví se těžko prokazuje. Jen málokdy skončí trestním stíháním, protože pachatele musí myslivci chytit při činu. Nejlépe se zbraní, uloveným zvířetem nebo trofejí a to se často nestává. Pytláci totiž většinou loví v noci a v odlehlých končinách revírů.

Často si vytypují soukromý les, o který se majitel příliš nestará, aby snížili riziko odhalení na minimum. Myslivci pak nacházejí mrtvá zvířata nebo jejich zbytky po odebrání trofeje. „Pokud nejde o delší sérii případů za krátký čas, myslivci na černo odlovené kusy většinou ani policii nenahlásí,“ uvedl Zbořil.

…výdělek velký


Nejnebezpečnější jsou organizované pytlácké skupiny, které loví zvěř kvůli masu. Na lov jezdí v noci nejméně dvěma auty, z jednoho střílejí a z druhého sbírají mrtvou zvěř. Většinou jsou vybaveni opakovacími kulovnicemi s tlumičem a optikou pro noční vidění.

Výdělek z nelegálního odstřelu je výnosný pro lovce i kupce, například majitele pohostinství. Zvěřina na trhu je totiž poměrně drahá, kilogram masa se momentálně pohybuje mezi dvěma sty až pěti sty korunami.

Každý legálně skolený kus musí mít registrační plombu, ale přesto může na černo ulovenou zvěřinu nevědomě koupit i poctivý restauratér. „Problém je v tom, že pytláci používají falešné plomby a registrační listy. Člověk, který kupuje třeba srnčí, pak má malou šanci zjistit jeho původ,“ uvedl Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty.

Pokud ulovené zvíře plombu nemá, je na místě podezření z černého odstřelu. Rizika přitom nejsou malá a nejde jen o spoluúčast na trestné činnosti. Pytláci totiž zvěřinu nedávají na rozdíl od myslivců veterinárně prohlédnout.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z OLOMOUCKA

Moje OlomouckoSportKulturaPodnikáníČerná kronika