Když v roce 2006 koupil Radek Leskovjan, grafik a designér značky UAX!, pozemek uprostřed obce u Nového Jičína, stály na kraji rozlehlé parcely s nádherným výhledem do okolní krajiny už jen zbytky pískovcových stěn hospodářského stavení. Ideální místo pro ateliér spojený s obytným prostorem. „Zjistil jsem, že stavení tu stálo od roku 1862, proto jsem si přál, aby při rekonstrukci byly zachovány staré pískovcové zdi a pilíře,“ vzpomíná Radek Leskovjan.

Architekti ze studia A1Architects však vymysleli pro nový dům nápadité řešení. Stavbu rozdělili na tři křídla, která kaskádovitě rozložili ve svahu.
I na pozemku se svahem se dá stavět. Vznikl "Holubí dům" s úchvatným výhledem

Architekt Kamil Mrva vymyslel elegantní řešení. Dovnitř původní kamenné stavby vložil kubus vlastního objektu – ateliéru. Vnitřní dřevostavba se k jihu a západu otevírá prosklenými stěnami. Výrazným kompozičním prvkem se stala terasa, která vybíhá z objemu nad svažitý terén zahrady. „Koncepce jednoho prostoru vychází z historie bydlení našich předků v tomto regionu. Vše potřebné se odehrávalo v jedné jizbě, byl v ní kuchyňský kout, posezení, kout pro spaní i práci,“ popisuje vnitřní uspořádání architekt. V obytném prostoru tak vznikla kuchyně, jídelna, posezení s pracovnou a ložnice s koupelnou. Terasa má krytou část pro letní sezení a vybíhající sluneční palubu. Unikátní dům ve staré stodole získal architektonická ocenění a zaslouženou pozornost i v zahraničí.

Přístavba se zelenou střechou

Nároky rodiny, do které přibudou děti, se mění a potřeba většího obytného prostoru roste. Stejné to bylo i v případě Radka Leskovjana. Ostatně se stavbou dalšího domu počítal už při koupi pozemku. Ke spolupráci na novém projektu po více než deseti letech opět přizval Kamila Mrvu. „Úkol to nebyl jednoduchý, protože jsem chtěl na oceňovanou rekonstrukci původní stodoly navázat přístavbou, která by měla minimálně stejnou architektonickou a funkční hodnotu,“ konstatuje architekt.

Pro nový projekt vznikly tři různé studie. „Z nich jsme nakonec vybrali železobetonový skelet a objekt zasazený do svahu. Zadáním bylo rozšířit současný obytný prostor o dvě ložnice s koupelnou a šatnou a menší parkoviště tak, aby vznikly dva domy, které se navzájem respektují a jsou spojeny proskleným krčkem,“ vysvětluje Kamil Mrva, který na projektu spolupracoval s Václavem Kociánem.

Jako ústřední konstrukční materiál byl pro přístavbu využit pohledový beton Easycrete, díky přiznaným kamenným zdem i velkým oknům však přirozeně zapadá do okolní krajiny. O vytápění se starají infrapanely v podobě černých skel nebo zrcadel. „Stěny, podlahy a předměty v jednotlivých místnostech jsou díky nim tepelně příjemně naakumulovány a přitom zůstává vzduch, který dýcháme, chladný a se správnou hladinou vlhkosti,“ konstatuje Radek Leskovjan.

Autorem myšlenky freedomků je Jiří Brosch a architekt Marek J. Štěpán
Češi si oblíbili unikátní dřevostavby. Díla vynikají vzhledem i praktičností

Nemalou měrou k tomu, že nový objekt splývá s okolní přírodou, přispěla také bezúdržbová zelená střecha, která navíc pojme většinu srážek. „Voda ze střech odtéká do různě umístěných vsakovacích jam, takže slouží jako zásobárna vody pro naše vzrostlé stromy,“ doplňuje majitel domu. Pozemku totiž dominují statné, sto šedesát let staré lípy a švestkový sad, který je obklopený dalšími stromy. Starý i nový dům stojí v bezprostřední blízkosti těchto mohutných stromů, jejichž větvemi hýbe vítr a ten zase láme sluneční svit. Díky tomu celým obytným prostorem prostupuje pohyb vytvářený světlem a stíny, které jím během dne i noci procházejí.

Leskovjanovi na svém pozemku vysadili dalších dvanáct stromů – vedle ovocných také ořechy, javory, osiky a habry. Při výsadbě všech rostlin, nejen dřevin, využívají pouze druhy rostoucí v okolí, aby zeleň dokonale splynula s okolní přírodou. „Naše zahrada volně přechází do okolní přírody za pozemkem. Jako by na první pohled mezi nimi neexistovala žádná hranice,“ dodává majitel. Za připomínku stojí, že za osobitý a citlivý vstup moderní architektury do prostoru staré zahrady letos tato zahrada získala ocenění v soutěži Zahrada roku 2020. Na jejich úpravách se podíleli brněnští zahradní architekti Daniel Petr a Petra Lázničková.

Černá s bílou

Interiér přístavby rozdělují pouze příčky z důmyslně vyrobených skříní. „Snažili jsme se o využití veškerého místa v domě. Volná plocha byla jako šachovnice, na které jsem rozehrál hru s figurami o každý volný centimetr,“ vysvětluje Radek Leskovjan, v jehož režii bylo společně s interiérovou designérkou Blankou Karhanovou zařizování interiéru, při kterém využíval především české výrobce. Pro osvětlení ložnice proto například vybral ikonická svítidla Memory značky Brokis, pro pohodlné venkovní posezení na terase zase zahradní nábytek opavské firmy Todus. „Nešlo přitom o konkrétní designové kousky, ale spíš o atmosféru a detaily,“ zdůrazňuje.

Celý vnitřní objem tvoří lakovaná dýha, kterou z jednotlivých bloků vytvořených přesně na míru na místě seskládali šikovní stolaři. Do skříní a stěn jsou perfektně zapuštěna pouzdra nezárubňových dveří. Předěl mezi šatnou a ložnicí tvoří pouze šesticentimetrová stěna a při běžném pohledu není vidět přechod mezi dveřmi a stěnou. Do dětského pokoje se vstupuje dvoukřídlými celoskleněnými posuvnými dveřmi. „Po odsunutí dveří do pouzder vznikne dvoumetrový a na centimetr přesný otvor stejných rozměrů jakožto pojízdný portál čelního prosklení domu. Díky němu lze pokoj propojit s atriem. Okna v přístavbě jsou vyrobena na míru,“ doplňuje designér.

Dům Zilvar alias housenka
Dům jako housenka. Dřevostavba české architektky obletěla celý svět

V dětském pokoji stolař vytvořil dvouposchoďovou postel s úložnými prostory. Protože přístavba stojí ve svahu a třeba koupelna či šatna jsou bez oken pod úrovní svahu, bylo třeba pro ně zajistit dostatek denního světla. Pomohly světlovody Lightway s instalovanými LED žárovkami, které fungují ve tmě i jako vestavěná světla. Během relaxace ve vaně se členové rodiny mohou těšit pohledem do okolní přírody díky důmyslně vyrobeným bezrámovým dveřím s magnetickým zámkem, které lze otevřít na obě strany. „Je to takový šperk z mléčného skla,“ říká hrdě Radek Leskovjan. „Slouží i při večerním nasvícení zahrady, kdy koupelnu zavřeme a dálkově ovládaným světlem přes mléčné sklo necháme prosvítat přes dveře jemné světlo s barevně zvolenou náladou.“ Místem, kde se majitel domu schází se svými klienty, samozřejmě pokud to dovolí počasí, je atrium. Pracovní zóna je vybavena stoly pro notebooky, naistalovány jsou zahradní zásuvky.

Dostatek místa se našlo i pro odpočinkovou zónu. Atrium uzavírá lavice od Davida Karáska z firmy mmcité. „Je to jakýsi pomyslný předěl a záleží, jak si na ni sednete, zda směrem do přírody, který nabízí výhled na Hostýnské vrchy, anebo směrem k několika relaxačním a pracovním zónám,“ konstatuje Radek Leskovjan.

Pokud jde o barevnost, v interiéru dominuje střídání černé a bílé barvy. „Je to kombinace typická i pro naši značku UAX!, proto jsem ji zvolil,“ vysvětluje. A grafické motivy z jeho dílny najdete v domě takřka na každém kroku. Při vjezdu do domu návštěvníky přivítá firemní obrázek Relax, který podle Radka Leskovjana vystihuje celkovou podstatu a atmosféru domu. Značku UAX! nese i řada doplňků, jako jsou obrazy, polštáře, hrnky, které sám nakreslil.

doc. Ing. arch. Kamil Mrva, Ph.D.

Po absolvování brněnské fakulty architektury a krátké praxi v pražském ateliéru Gama se vydal na studijní cestu do USA, kde studoval především stavby F. L. Wrighta. Po návratu zpět do rodné Kopřivnice se pustil do práce na jedné ze svých prvních staveb, vlastním rodinném domě s ateliérem. Realizace vzbudila velkou pozornost a přinesla mladému architektovi první zakázky. Studio Kamil Mrva Architects založil v Kopřivnici před více než patnácti lety. Portfolio realizací zahrnuje rodinné a bytové domy, rekonstrukce a větší stavby, ale také obytné soubory a návrhy veřejných prostranství, jako je například výstupní stanice lanové dráhy na Pustevnách.