Ovocné stromy se vysazují v době vegetačního klidu, který nastává koncem října a trvá zhruba do konce dubna. Na podzim se sázejí jabloně a hrušně, švestky, třešně a višně a z drobného ovoce rybízy a angrešty. Teplomilné ovocné druhy, jako jsou broskvoně a meruňky, se sice snáze ujímají na jaře, protože mělce koření a jsou celkově náchylnější k poškození mrazem, ale při dobré péči je můžete vysadit i koncem září.

Klimatické podmínky

Prvním obecným vodítkem při výběru ovocného stromu jsou místní klimatické podmínky. V nížinách máte při výběru druhů a odrůd víceméně volnou ruku, ale do vyšších a horských poloh se hodí spíše třešně, višně a většina peckovin. Z jádrovin sáhněte po šlechtěných odrůdách, které jsou odolné vůči chorobám, jako je padlí, strupovitost, monilióza, s nimiž se u jabloní a hrušní nejčastěji potkáte.

Vezměte v úvahu také současné klimatické změny, jejichž výsledkem je v posledních letech sucho, v Česku bývá nejvíce postiženým regionem jižní Morava. Mezi suchovzdorné ovocné stromy patří hrušeň, třešeň, višeň, mandloň, meruňka i broskev.

Po výběru druhu ovocného stromu přichází na řadu nalezení vhodné odrůdy. Při pohledu na nekonečný seznam nezkušený sadař znejistí. Zkuste se v prvé řadě rozhlédnout po okolí. V každém regionu se pěstují krajové odrůdy typické pro danou lokalitu. Těm vyhovují místní klimatické podmínky, a proto mohou být vhodnou volbou. S nalezením odrůdy, která bude vyhovovat jak vašim podmínkám pěstování, tak chutím, pomohou také weby s archivy odrůd.

„Nejprve si zvolíte, který ovocný druh chcete, a následně můžete vybírat z velké spousty vlastností,“ vysvětluje sadař Dominik Grohmann. Doporučuje následující postup: Nejprve vyfiltrujete odrůdy podle vaší představy doby sklizně, případně doby zralosti – zimní odrůdy často dozrávají až několik týdnů po sklizni, u podzimních odrůd je to několik dnů až týdnů a letní odrůdy v podstatě nelze skladovat. Následně zvolíte filtrování podle stanoviště a půdy a vyberete některé z parametrů.

Systém vyfiltruje určitý počet odrůd, které můžete podrobněji prozkoumat a učinit konečný výběr. „Vždy je dobré vybrat několik odrůd, v ovocné školce nemusí mít všechny k dispozici. Preferujte ty, které jsou původem z vašeho kraje či regionu, a především ty, které vám budou chutnat,“ říká sadař Grohmann.

Odrůdy a podnože

Vyšlechtěné kulturní odrůdy, které určují budoucí kvalitu ovoce, se naštěpují na odolné podnože, a právě ty určují vzrůst stromu. Před nákupem stromku proto také zvažte, jakou zvolíte podnož. Hlavní rozdíl mezi typovou a semennou podnoží tkví v kvalitě kořenového systému. Zatímco vegetativní podnože se množí například formou „odkopků“, generativní podnože vznikají ze semena, jeho kořenové výhony jsou schopné dorůst do mnohem větší hloubky i šířky.

Na velkých venkovských zahradách či podél cest najdete dříve hojně pěstované tzv. vysokokmeny, vzrůstné stromy, jejichž kmen se rozvětvuje až ve výšce kolem 180 až 200 cm, pěstované právě na semenných (generativních) podnoží. Pokud máte prostor pro tak mohutný a vysoký solitér, je jisté, že ze stromu budou sklízet ovoce ještě vaše pravnoučata. Během prvních pěti let se musíte postarat o kvalitně zapěstovanou korunu, mulčovat a zajistit oporu formou kůlu. Pak už stačí jen jednou během příštích dvaceti let provést udržovací řez a po několika desetiletích řez zmlazovací.

V ovocných školkách najdete tzv. typové (vegetativní) podnože označené různými písmeny a čísly s různými vlastnostmi. Stromy, které na typových podložích vyrostou, jsou mnohem menší, musíte počítat s kratší délkou jejich života a postarat se o pravidelné přihnojování, zálivku, opakovaný řez či celoživotní oporu, ale někdy mohou plodit již za dva tři roky po výsadbě, u vlašského ořechu se dočkáte až za deset let. Pro většinu zahrádkářů budou proto z hlediska prostoru rozumnější volbou.

Zákrsky, ovocné stěny a čtvrtkmeny jsou nízké tvary, které umožňují pohodlnou sklizeň a hodí se i do menších zahrádek. Pro úsporu místa, například k plotu nebo jako dělicí stěnu, se uplatní sloupovité tvary ovocných dřevin, takzvané baleriny. Aby se vašim jabloním či meruňkám opravdu dařilo, potřebují dostatek světla. Při výsadbě jim proto dopřejte dostatek prostoru. Podle vzrůstnosti stromů musíte zvolit spon mezi nimi, pro radu nahlédněte do tabulky doporučených vzdáleností. Při příliš husté výsadbě mají stromy nedostatek světla a vzduchu, jejich větve do sebe vrůstají a špatně se řežou.

Kombinace druhů

Prvním předpokladem zdravého stromku plného ovoce je kvalitní školkařský materiál. Na ovocné dřeviny jsou přísné normy a podle etikety poznáte, zda je stromek v pořádku. Při nákupu zkontrolujte, zda má bohaté a pravidelné větvení. A nezapomeňte na kořeny, které zásadně nesmějí být zaschlé. Než se čerstvě vysazený stromek ujme, je třeba pravidelná zálivka. V sezoně se postarejte o postřik proti škůdcům a chorobám. Při tvarování a řezu se raději obraťte na zkušeného sadaře, protože každý ovocný druh vyžaduje trochu jiný řez a v rozdílnou dobu. Půdu kolem kmínku pravidelně kypřete a zbavujte plevele. Jablůňka nebo hrušeň vysazená do trávníku vypadá sice hezky, ale zvyšuje nároky na zálivku, protože trávník podporuje vypařování vody a tvrdá zatravněná půda nezachytává dobře dešťovou vodu.

Abyste měli v sezoně vždy čerstvé a chutné ovoce, zvolte kombinaci druhů a odrůd s postupným dozráváním plodů, které stihnete zkonzumovat nebo zpracovat. Počet vysazovaných stromků závisí na velikosti plochy, ovocném druhu, podnoži a pěstitelském tvaru. Základ ovocné zahrádky by měly tvořit jádroviny. Na samozásobení postačí jedna letní odrůda, jedna až dvě podzimní a dvě či tři zimní odrůdy. V případě peckovin zvolte jednu ranou a jednu nebo dvě pozdní odrůdy. Máte-li zahradu v teplejších oblastech, přemýšlejte o výsadbě skořápkovin. Jen počítejte s tím, že třeba ořešák zabere víc prostoru, než poskytne úrody.

Nezapomeňte na doplnění sestavy nenáročným drobným ovocem, stačí pár keřů nebo stromků rybízu, angreštu, keře malin a ostružin. Ohlídejte si opylovací poměry. Některé ovocné druhy jsou vysloveně cizosprašné, a proto předem vybírejte odrůdy, které se vzájemně opylují. Pokud chcete z určitého druhu do své zahrady pouze jeden strom, sáhněte do portfolia samosprašných odrůd. Když daný druh samosprašné odrůdy nemá, je nezbytné vysadit alespoň dvě různé odrůdy nebo například přeroubovat pár větví.