Lepší než výhra v loterii. I díky přístavbě je z domu v Budějovicích jasný hit

Původní domek s vikýři v podkroví měl sice svoje kouzlo, ale příliš prostoru nenabízel. Noví majitelé od počátku věděli, že potřebují pohodlné zázemí pro rozvětvenou rodinu a široký okruh přátel, mezi něž patří také architekt David Dvořák. Právě jeho požádali při proměně svého obydlí o pomoc. „Jejich vize šla správným směrem. Když jsme nad budoucí podobou objektu začínali přemýšlet, neměli děti. Než ale došla stavba do finále, rozrostli se o tři potomky,“ říká architekt.

Rodinný dům z kontejnerů je hotový. Vyrostl za osm měsíců

Když chystáte rekonstrukci letitého domu, nebývá nouze o překvapení. A většinou ne právě příjemná, což se bohužel potvrdilo také v případě českobudějovické vilky. Prvotní úvahy počítaly s rekonstrukcí v rámci stávající podoby domu, jehož součástí by bylo podkroví s vikýři. Jenže dřevomorka, kterou objevili při důkladné obhlídce v dřevěných konstrukcích krovu, obrátila tento směr uvažování vniveč. Investoři nechtěli nic riskovat, proto odstranili spolu s krovem i okolní zděné konstrukce.

„Dostali jsme se do stavu, kdy jsme neměli krov, ani půdu nad prvním patrem. Před námi stála otázka, jak postupovat dál. Jestli se vrátit k původní podobě a udělat zkosenou půdu s vikýři celou znova, nebo se vydat úplně jiným směrem,“ rekapituluje architekt Dvořák.

Nástavba ve starém domě

Výsledný záměr by se dal popsat slovy nástavba a přístavba, jejichž výsledkem budou tři svébytné, různě vysoké části domu, kryté pultovými střechami. V rámci rekonstrukce vilky padlo rozhodnutí zachovat stávající půdorys, nebourat zdi a propojit původní objekt s novou přístavbou, která bude přízemní. Projekt zachoval i stávající výšku zdí. Nástavba však rozšířila obytný prostor v druhém podlaží původní části domu, kde bývalo zkosené podkroví s vikýřem. Vilka měla polozapuštěný suterén, přízemí je díky tomu proto o půl patra výš oproti okolní zástavbě. Rodině zaručuje tento odstup od ulice velkou míru soukromí. „V každém patře původního domu byly tři místnosti. Zachovali jsme tohle uspořádání i po rekonstrukci,“ vysvětluje David Dvořák ze studia Archport.

Dřevostavba stojí stejně jako zděný dům, ale za pár týdnů už bydlíte v novém

V „internátě“, jak majitelé starou část pojmenovali, mají v přízemí rodiče k dispozici prostornou ložnici, luxusní koupelnu a budoucí pracovnu či pokoj pro hosty, v níž zatím spí jejich malé děti. Až vyrostou, jsou pro ně v horním patře uchystány tři pokoje. Z jejich oken dohlédnete až na Kleť.

Nárožní část objektu, kde nástavba nahradila podkroví, o sobě dává vědět netradičním materiálovým pojetím fasády. Architekt Dvořák sáhl po jemně profilovaném šedém plechu. Zbylé části domu jdou tradičnější cestou strukturované bílé omítky.

„Oplechování střední části domu je odezvou na původní nárožní rizalit původního objektu. Chtěli jsme s kolegou Vojtěchem Hyblerem střední část domu zvýraznit a plech máme prostě rádi,“ vysvětluje. S netradiční fasádou byla sice spousta starostí, najít firmu, která by oplechování provedla opravdu kvalitně, nebylo snadné, výsledek však stojí za to. Svým nadšením nakazili architekti i majitele. „Když viděli, jak fasáda roste do krásy, rozhodli se pro využití stejného oplechování i na plotě a zahradním domku, i když je to docela drahá věc,“ konstatuje David Dvořák.

Nová přístavba

„Internát“ vytvořil dokonalé zázemí pro všechny členy rodiny. Místo, kde si užívají rodinné a přátelské sešlosti, vzniklo v nové jednopodlažní přístavbě, pro kterou se díky jejímu prohnutí vžila pracovní přezdívka banán. Rozhodně však nejde o samoúčelnou ozdobu. „Na nárožní parcele měl být spolu s vilkou postavený ještě jeden dům, proto vilku postavili až na samé hraně pozemku. Banánem jsme tuhle velkou plochu rozdělili na soukromou část za domem, schovanou před očima lidí, kteří jdou po ulici, a pohledům okolí otevřený prostor,“ vysvětluje David Dvořák.

Architekti vrátili vile prvorepublikovou jiskru. Výsledek je fascinující

Obyvatelé domu mají díky tomu k dispozici „privátní“ venkovní terasu s přímým vstupem z interiéru. Architekti nápaditě vyřešili napojení nově přistavené části na zvýšené přízemí původní stavby. Zatímco spodní část, v níž se nachází kuchyně a jídelna, je snížená o šest schodů, obývací pokoj je přímo spojený s „internátní“ původní části. Zvýšené přízemí, chcete-li první nadzemí přístavby, je tak tvořeno třemi výškovými úrovněmi – vstup do domu, kuchyně a obývací pokoj. Na nejvyšším místě pod schody v kuchyni má místnost výšku přes tři a půl metru, ale pocitově je mnohem větší, než se zdá.

„Zažil jsem oslavu se třiceti hosty a nikdo se tísnit nemusel. Celá přístavba přitom nemá žádné obří rozměry, jde o padesát metrů čtverečních užitné plochy,“ konstatuje David Dvořák.

Červená skluzavka, žlutá branka

Archport navrhoval také zařízení interiéru. „V maximální míře jednoduché kombinace, aby nic neútočilo a prostor zůstal vzdušný,“ rekapituluje zadání investorů David Dvořák. V hlavním obytném prostoru tak dominuje střídmá bílá a šedá barva a funkční střídmé zařízení. V obývacím pokoji zaujme velká rohová vestavěná sedačka u oken. Je to další místo pro posezení hostů a také láká výhledem na blízkou Vltavu, přitom je však díky zvýšenému přízemí skryté před pohledy z chodníku.

V těsném sousedství několika širokých schodů, které spojují jídelnu a relaxační zónu a slouží také k posezení, stojí krb, ozvláštněný výrazným benátským štukem. „Chtěli jsme vytvořit výrazný předěl mezi jídelnou a relaxační zónou prostřednictvím designového prvku,“ vysvětluje architekt Dvořák.

Jak bydlí moderátorka a modelka Naomi Adachi: Ikea, blešák a Japonsko

Na první pohled však každého návštěvníka zaujme něco úplně jiného – červená skluzavka na schodech. Vnáší do interiéru hravost a vtip. A rozhodně plní svůj účel, děti schody při cestě dolů vůbec nepoužívají, zásadně jezdí z relaxační zóny do jídelny jen po skluzavce. Podobně odlehčený barevný prvek použili architekti také v exteriéru, když vstupní branku natřeli zářivě žlutou barvou.

O vytápění domu se stará plyn, rodina je maximálně spokojená s rekuperací. K pohodě v horkých letních dnech přispívá vnější stínění, díky němuž se dům nepřehřívá. Obyvatelé mají k dispozici také servisní podzemní podlaží, které se nachází necelý metr pod úrovní okolního terénu. Kromě skladovacích prostorů je zde technické zázemí i garáž. Schodištěm je suterén propojen s obytnou částí, praktický je přímý vstup ze zahrady. V rámci projektu byla částečně podsklepena i přístavba.