Ze dřeva postavili domy, školy a nově mrakodrap. Dominantou švédského města Skellefteå, s počtem obyvatel jako v jihomoravském Znojmě, se stalo kulturní centrum s dvacetipatrovým hotelem. Nese anglický název Wood a podle světových médii je jednou z nejvyšších dřevostaveb světa. Takzvaná dřevěná města mají zastánce i v České republice. „Průmyslové dřevo je obnovitelná surovina s mnoha výhodami,“ řekl Deníku expert Svazu podnikatelů ve stavebnictví Stanislav Polák.

Nejde o žádný návrat k roubenkám. Polák, který je také ředitelem Nadace dřevo pro život, si umí ve stavebnictví představit širší používání průmyslového dřeva, jako masivních CLT panelů skládaných z několika slepených vrstev. V následujících letech vidí potenciál převážně v podobných konstrukcích hal či logistických center. „Nebojuji proti betonu ani cihlám. Se dřevem mohou krásně spolupracovat a kombinovat při výstavbě budov,“ uvedl.

Dřeva v lesích je dost

Obnovitelné materiály se v současné době objevují v zadání architektonických soutěží v Brně, které organizuje Kancelář architekta města. V budoucnu může hrát i dřevo ještě větší roli. „Co se týká typů staveb, jednalo by se především o rezidenční zástavbu – rodinné i bytové domy, školské a sportovní stavby a občanská vybavenost obecně,“ vyjmenoval brněnský městský architekt Michal Sedláček.

Dřevo zdražuje. Kdo chce ušetřit, musí si ho naštípat sám

Lesy pokrývají zhruba třetinu území České republiky, nárůst použití dřeva ve stavebnictví tak podle experta Poláka nebude problém. „Důležitý je udržitelný zdroj. U dřeva je to les, kde se hospodaří trvale udržitelným způsobem. Pokácené stromy se nahradí novou výsadbou,“ vysvětlil princip. Jak říká, i přes škarohlídy se v českých zemích udržitelně hospodaří přes 300 let a lesy neubývají. „Pojistkou je navíc poměrně přísný lesní zákon. Vlastníci nesmí při normální situaci kácet víc, než přirůstá,“ podotkl Polák.

Vícepatrové budovy? Pozadu za světem

Ve Švédsku postavili mrakodrap právě z průmyslově zpracovaného dřeva. Ani Skandinávci však zcela nekončí s betonem, železem nebo cihlami. „Nejsme žádný Tálibán dřevostaveb. Povolujeme i jiné stavební materiály," sdělil Bo Wikström ze turistické agentury města Skellefteå, která láká návštěvníky i na prohlídku místních dřevěných staveb.

Proč je stavební dřevo drahé? Evropanům ho vyluxovali Američané

Vícepatrových budov ze dřeva ve světě přibývá. Namátkou bytový dům v Londýně, zajímavý je i projekt HoHo ve Vídni se smíšenou konstrukcí s využitím 75 procent dřeva, zbytek tvoří železobeton. Nový kolos v metropoli jižních sousedů měří 84 metrů. Na nábřeží norského města Bergen lidé najdou čtrnáctipatrový dům příznačně nazvaný Strom. Společnost Sumitomo Forestry zpracovávající dřevo zvažuje v japonském Tokiu obří sedmdesátipatrovou budovu, jež se má stát nejvyšším dřevěným mrakodrapem na světě. Plán dokončení je v roce 2041.

Bezpečnost a ekologie

Česká republika se zatím drží při zemi, zda se dřevěné panely stanou materiálem budoucnosti ovlivní i hasiči. Limitem jsou zvlášť pro vícepatrové stavby požárně-bezpečnostní předpisy. Nadace dřevo pro život podle Poláka nyní jedná s vedením hasičů o úpravě předpisů. „Dřevo hoří, ale průmyslové dřevo ve stavbách má vysokou požární odolnost. Je bezpečné. CLT panel nehoří jako klacek, odhořívá a paradoxně tím vytváří jakousi izolaci,“ vysvětlil.

Ekologickým bonusem podle experta je, že dřevo ukládá oxid uhličitý. Nedávná studie výzkumníků z Finského institutu pro životní prostředí ukázala, že pokud by osmdesát procent nových obytných budov v Evropě bylo postaveno ze dřeva a dřevo by bylo použito na konstrukce i vybavení domů, všechny tyto budovy by ročně uskladnily 55 milionů tun oxidu uhličitého. To odpovídá téměř padesáti procent ročních emisí evropského cementářského průmyslu.