Pošta se změní. Že to bude k lepšímu, je málo pravděpodobné. Všechny předchozí pokusy učinit z ní moderní životaschopnou firmu ztroskotaly. Podnik zůstal v socialismu. Kvůli šíleně špatnému řízení, ne kvůli zaměstnancům, které se nyní chystá propouštět.

Pověřený poštovní náměstek Miroslav Štěpán a ministr vnitra Vít Rakušan chystají reformu. Chtějí uzavřít tři sta poboček. Ve městech, nikoli na vesnici, protože to by bylo z politického hlediska těžké. Mnoho lidí z různých oborů bude muset odejít. A pak se mohou reformátoři modlit, aby to vyšlo a pošta se jakžtakž vydrápala ze ztráty.

Martin Komárek
Putin, Mariupol, Kupol

K tomu by však musela být řízena, použijme (tentokrát vhodně) Babišova slova, „jako firma“ a ne jako socialistický závod, který usiluje pouze o to, aby dostal řád Rudého října. Na výkonu, natožpak na zákaznících, nezáleží. Špatně placení zaměstnanci v nehezkém prostředí se třeba mohou ze subjektivního hlediska přetrhnout. V modelu, který nefunguje, je to zbytečná práce. Jako když se za socialismu vyráběly lokomotivy, které šlo prodat nanejvýš do SSSR.

Trh doručovacích služeb prudce roste. Lidé si za covidu zvykli objednávat zboží z e-shopů. Pošta na tento boom zareagovala pozdě a bez efektu. Nejlepší reformou by bylo ji privatizovat, ostatně, to se mělo stát už dávno. A pokud ne zcela, učinit z ní aspoň polostátní firmu, jak je tomu v Rakousku. A prospělo by propustit všechny nebo skoro všechny manažery. Ti totiž mohou za současný mizerný stav.